Co můžeš udělati dnes...

Co můžeš udělati dnes...

13. 7. 2012

S Eliškou jsme se poznaly v mládí na jazykovém kurzu. Padly jsme si do oka a začaly si rozumět. Chodily jsme spolu nejen do kurzu, ale také na  vycházky, výlety, "Čaje o páté" či jiné zábavy. Léta utíkala a každá z nás se vdala. Zatímco můj manžel se přistěhoval z Čech za mnou, Eliška se odstěhovala do Čech za svým manželem. Ale naše kamarádství -teď už ve čtyřech, pokračovalo dál. I když vzdálenost mezi námi byla víc než 300 km, při každé možné příležitosti jsme se navštěvovali. Když to nešlo, tak jsme si volali či psali emaily.

Minulý týden jsem byla velmi zaneprázdněná a mobil zrovna nebyla ta věc, kterou jsem nutně potřebovala. Najednou jsem zjistila, že mám dva prošlé hovory. Volala Eliška. No, nevadí, zavolám v sobotu či neděli, budu mít více klidu a taky času na pokec. Co čert nechtěl, na volání jsem jednoduše zapomněla. Předevčírem jsem seděla s mobilem v ruce,  že tedy svou chybu napravím a zavolám. Dřív, než jsem vymačkala správné číslo, mobil se rozzvučel. Koukám a směji se. Eliška! Asi telepatie!

Beru mobil do ruky a skoro křičím „Ahoj, Eli!“ Chtěla jsem se omluvit, ale už jsem neřekla ani slovo. Na druhé straně mi uplakaný mužský hlas řekl, že Elišku už nikdy neuslyším. Ztvrdla jsem, lapala po dechu, nechápala. Eliška před chvílí zemřela. A  já si určitě budu do smrti vyčítat, že jsem nezavolala dřív. Pozdě. Tuto chybu už nelze vrátit.

Takže - přátelé- ona ta pořekadla opravdu mají něco do sebe. Neodkládejte zbytečně nic „na potom“. Co můžeš udělat dnes…. Abyste také třeba náhodou někdy hrozně nelitovali.

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Růžena Antlová
Hani někdy se to tak semele a napravit to jde ,ovšem v tomto případě bohužel ne.Bude tě to určitě štvát,útěchou bude ta skutečnost že kamarádka před smrtí se vlastně s tebou i tímto prozváněním loučila a i kdyby jsi ten telefon zvedla bolela by tě její smrt stejně.Až se setkáš s jejím mužem a budeš si moci s ním o všem popovídat uleví se ti.Mě se stala podobná věc s mojí kamarádkou kterou jsem jela navštívit do nemocnice a zrovna v tom čase byla převezena na CT a já nechtěla čekat hodinu až ji dovezou zpět na pokoj a odjela jsem domů s tím že stejně za týden jedu na onkologii že se za ní stavím.Stavila jsem se za ten týden ale postel byla prázdná to ráno zemřela.Také si to stále vyčítám.
Hana Práglová
Děkuji za váš příspěvek!!!!!!Trochu mě uklidňuje,že v tom nejsem sama.Ale stejně budu stále litovat a vyčítat si.
Zuzana Pivcová
Taky jsem takhle někoho "zmeškala", i když ne o dny.
Nina Šachová
Cosi v bleděmodrém se mi přihodilo též a do dneška toho lituji.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.