Dovolte, abych se představil. Jsem skřítek Elfíček. Náš veliký Elf mi přidělil takový pěkný bílý domeček na kolečkách ve francouzském kempu u Saint Tropez. Bydlím tady s rekreanty, co sem přijedou na dovolenou.
Teda, velký Elfe, koho jsi mi to přidělil? Nějaké dvě důchodkyně, to teda bude záhul! A proč bydlí každá jinde? Co je to za podivný pár? Že by ona a ona? Kouknu se na ně!
Elf sem, Elf tam, šup ať jsem tam!
Střed Evropy, Česko, Bohumín, zde žije první babka. Tak kdepak ji máme? Hlavu má červenou a sedí zrovna u oční lékařky, domlouvají termín operace šedého zákalu. No, Elfe, já padám, vždyť ona je na jedno oko skoro slepá! A chce koukat na francouzské památky! Se picnu, co to má za díru v noze, to po ní někdo střílel?
Elfíčku, Elfíčku, v přítomnosti této baby asi bude velice nebezpečno! Má už aspoň sbaleno? Ó veliký Elfe, ona má ještě nevybaleno! Honem přečíst jmenovku na kufru. Vrsar Chorvatsko. Nějaká moc aktivní babka, s tou bude prácička! Jsem zvědavý, jak vypadá ta druhá!
Elf sem, Elf tam, šup ať jsem tam!
Střed Evropy, Česko, Doksy. Bába se žlutou hlavou hrabe něco na zahrádce. A ta má sbaleno? Nemá! Ona zítra odjíždí a kufr prázdný. Kolem něj asi deset hromad, to si teda počkám, až to tam bude chtít všechno nacpat! Co to, ona pajdá? Maže kotník nějakým smradlavým svinstvem a brrr, co to pije za lektvary? Zrovna jí zvoní mobil. A ona nic. Elfe, Elfe, ty mě zásobuješ, vždyť tahle je zas pro změnu hluchá. To bude silná dvojka. Slepá a hluchá, obě kulhavky. Já myslel, že s koncem sezóny bude veget, ale tohle na klidný týden nevypadá!
Jsem už dnes strašně unavený, jdu spinkat do bílého domečku a budu čekat na ty dva zázraky, co se sem zítra přiřítí... spíše přibelhají!
Elf sem, Elf tam, šup ať jsem tam.
Babky už jsou v autobuse. Červená říká žluté, že měla cestovní horečku a celou noc před odjezdem nespala. Od Itálie chčije a chčije. Právě vystoupily na nějaké benzínce a hledají záchod. No vždyť to povídám, to jsou dárečkové, oběhly trapem pumpu a WC nenašly, zase abych pomáhal, ale nesmím se jim ukázat. Otevřu dveře do obchůdku, snad je napadne, že mají jít dovnitř. Sláva, povedlo se. Vyčúraly se a už zase jedou. Žlutá čumí z okna na míhající se vesničky, červená si lehla na zem do uličky a spí.
Babky, připravte se, už jsme tady. Všude louže, pošmourno... a to na netu slibovali 20°C – asi u topného tělesa, které naštěstí v bílém domečku máme. Jenže babky sem ještě nemůžou, uklízí se po předchozích rekreantech. Jdou k moři a hned cvakají foťáky.
Začalo opět poprchávat, kulhají do přístavu. Červená honem vytáhla noťas, ale nejde se připojit k žádné z wifin, tak ho zaklapne a rozmrzele schová do batohu. Koupí pohlednice, bagety a vrací se do kempu. Sedí na plastových židlích u domku delegátky, červená už zase na židli u stolu chrápe. Já jsem sice někdy skřítek naschválníček, ale těchto babušek je mi docela líto, že by měli do 16 hodin čekat na ubytování, já zkusím ty pokojské popostrčit. Hurá, já jsem malej, ale šikovnej. Už v jednu jsou u mne v domečku. A hned vybalujou. Veliký Elfe, toho žrádla, to tu chtějí být do Vánoc? A červená sotva povlíkla postel, už zase leze do pelecha, tu snad štípla moucha tse tse.
Ani po probuzení se počasí nezměnilo, naopak, déšť zesílil. Kapky bubnujou do střechy domečku. Venku se žení čerti, deštisko je čím dál silnější, burácí vichr, oblohu křižují blesky. Já bych nevystrčil ani nohu ani bradu, ale ty dvě hluché nic z toho nevnímají, vezmou deštníky a jdou na procházku k moři. Nebo jdou plavat? Pomoc, Elfe, jestli jsme je chtěli trošku postrašit, tak už stačí! Ufff, jdou zpátky. Zapnou topení, rozvěsí mokré věci, zkouška s nimi neudělala ani ň! Pořád jim chutná, vůbec si nedělají starosti, že o kousek dál vichřisko ničí přístav, s těma babkama nehne nic, nic, nic.
V deset zalehly a už zase chrápou. Trochu to tu rozhoupu, sem tam něčím vrznu, ale to je těžká práce, strašit hluché.
Veliký Elfe, bouřením jsme je nezdolali! Tak jim rozsvítíme sluníčko, ať z toho azuru něco mají. Mě snad omejou, my tady nutíme slunce, aby hřálo o sto péro, ale plavky jsou dál v kufru, babky zase myslí jen na to žrádlo a jdou na tržiště kupovat rajčata, okurky, jabka a pomelo. Konečně se s tím za častého mačkání spouště přiloudaly domů, oblíkají se do plavek a jdou na pláž.
Červená strčila jednu nohu do vody a prohlásila, že tam nevleze. Žlutá jak by smet. Povalovaly se celé odpoledne na osušce, občas něco smlsly a vrátily se do domečku. Už zase žerou, ježkovy voči, myslí ty báby taky na něco jiného? Ale jo, po večeři se vypravily do městečka, prý lovit signál, teď abych jim pomohl tu wifinu najít!
Takže s těmito babkami tu rozhodně není nuda!!!
