Jak jsem chtěla být užitečná (závěr)

Ale Hanko, když už jsi čuchla k cestování, bez kufru, jen se svačinkou, to bys mohla , ne?

No to jsem si paní Hano oddechla,že jste to takto vyřešila.Spadl mi kámen ze srdce.Je jisté,že máte ponaučení.

Paní Hano, pokud budete chtít pomáhat lidem je vždy potřeba si rozsah poskytovaných služeb smluvně zajistit.Jen tak nebudete mít pocit, že vás někdo chce využívat a zase znáte svoje povinnosti.Myslím, že chyba byla i na vaší straně, protože jste od manželů nepožadovala předem vymezení rozsahu vaší výpomoci, Jak jsem z vašeho vyprávění pochopila oni za to, že budete zdarma u nich bydlet, tak vy jste jim měla být tzv. "k ruce".

Já jsem opravdu pořád ještě ráda, že jsem doma v klidu a jsem docela spokojená a bez depresí. Kamárádka , která mě zná opravdu dlouho sice tvrdí, že určitě zase něco praštěného vymyslím.

Tohle nebylo naštěstí tak děsné, jako Tvoje tehdejší brigáda v kempu ve Francii. Ale jsi trochu dobrodruh, to tedy ano! :-))

Tak sláva, hlavně že jsi spolu s ideály nepřišla i o ten kufr. Několikrát mne to při čtení příběhu napadlo..

Samozřejmě otrokáři, ne oceláři.

No sláva, že to dobře dopadlo. Říkala jsem si hned, že jsou to novodobí oceláři ( nebo spíš staromódní). Určitě kdysi měli služku. Na druhou stranu, chybama se člověk učí.

Prima, že jste odešla od takové zátěže, když si domácí nerozumněli s vlastními, jak by mohli s cizími. Škoda energie ! Dopadlo to dobře :-)