Sekora nebyl jen autor
Ferdy, ukazuje výstava

Sekora nebyl jen autor
Ferdy, ukazuje výstava

19. 10. 2015

Pracovní i soukromý život výtvarníka a spisovatele Ondřeje Sekory včetně neznámých detailů přibližuje pozůstalost, kterou letos získalo a postupně zpracovává Moravské zemské muzeum v Brně. Veřejnost do sbírky nahlédne díky dlouhodobé výstavě v prostorách muzea v Hudcově ulici. Návštěvníci zjistí, že Sekora nebyl jen autorem Ferdy Mravence, ale také žurnalistou, všestranným výtvarníkem, průkopníkem komiksu a nadšeným entomologem. 

Největší část pozůstalosti tvoří dopisy. „Rozsáhlá a velmi dojemná a intimní je korespondence rodinná, která svědčí o krásných vztazích. Výmluvné jsou především ty dopisy, které psal Ondřej Sekora z pracovních táborů za druhé světové války,“ řekla kurátorka Hana Kraflová. Dojemné jsou i dopisy od dětských čtenářů Sekorových knih. 

V dokumentech a fotografiích z pozůstalosti se odráží celý Sekorův život od narození přes novinářskou kariéru po sklonek života se statusem zasloužilého umělce. Je patrné, jak do něj zasahovaly velké dějinné události. Zároveň se v dokumentech i dalších materiálech projevuje jeho osobnost a záliby. 

„Sekora byl nejen autor literatury pro děti, ale také významný žurnalista a také muž zcela veřejnosti utajených dimenzí a zájmů, mám na mysli zejména jeho sportovní ambice a organizační aktivity,“ uvedl ředitel muzea Martin Reissner. Sekora například v Česku propagoval ragby, které poznal v Paříži. Jako žurnalista se podíval na Tour de France i olympiádu, což dokládají například novinářské legitimace a vzkazy šéfredaktora Lidových novin Arnošta Heinricha. 

Pozůstalost předala muzeu Jana Kolar, jejíž sestra se provdala za Sekorova syna. Přímé potomky už umělec nemá. „Zdědila jsem pozůstalost po sestře. Od začátku mi bylo jasné, že to je tak rozsáhlá věc, že je škoda, aby to bylo jen v rodinném vlastnictví. Navíc sestra si přála, aby se vše vrátilo do Brna,“ sdělila Kolar. Právě v Brně se umělec v roce 1899 narodil, zemřel v sedmašedesáti letech v Praze. 

Sekorovy knihy pro děti dodnes patří k nejprodávanějším. Opakovaně se musejí dotiskovat. Programový ředitel Albatrosu Ondřej Müller dodal, že v nakladatelství Plus příští rok vyjdou přepisy autentických deníkových zápisů Sekory z války. 

knihy naše tipy spisovatelé výstavy
Autor: Redakce
Hodnocení:
(5 b. / 2 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Libuše Münsterová
Pana Sekoru jsem osobně znala. Jako dítě školou povinné jsem jezdívala o prázdninách ke své tetě do Prahy- Dejvic. Byly to krásné, prostorné, nádherné byty. Na jedné chodbě s mými příbuznými bydleli Sekorovi. Chodila jsem tam na návštěvu, mohla si u nich hrát a prohlížet si věci. Tenkrát jsem to ani tak nevnímala, že je to ten slavný pan spisovatel. On si se mnou povídal, vyptával se, chtěl vidět moje hračky, kočárky, panenky a podle toho maloval obrázky do své připravované knihy. Tu jsem pak dostala podepsanou samým autorem. Jmenovala se" Na dvoře si děti hrály". Jsem tam krásně vymalovaná panem Sekorou a jen já vím, že jsem to já.
Zdenka Jírová
Ferdu mravence zná každé dítě v naší zemi. Znala ho už i moje generace a čtu ho i svému malému vnoučkovi. Opravdu výborný spisovatel.
Vladka Steinová
Ještě bych s dovolením doplnila, že se jednalo o koncentrační tábory Kleinstein a Osterode (Polsko a Německo,) kde pan O.Sekora, pan O. Nový, J. Skopeček,nebo i můj dědeček pracovali. V Čechách se pak jednalo o koncentrační tábor v Bystřici u Benešova,kde byli umístěni hlavně muži, potomci ze smíšených manželství.
Vladka Steinová
Pan Sekora byl velký umělec.Protože měl židovskou manželku a nerozvedl se s ní, byl v souladu s norimberskými zákony za 2. sv. války poslán do internačního tábora. Stejný osud měl např. Oldřich Nový, ale i můj dědeček, který se s p.Sekorou osobně setkal v r. 1944 v internačním táboře a měl od něho pěkný obrázek. Ale při prodeji domku po prarodičích se, žel, obrázek ztratil. Jedna z prvních knížek mého dětství byla kniha "Broučci na pouti" s úžasnými kresbami p.Sekory.Kniha pak provázela dětství dcery i vnoučat.
Dagmar Bartušková
Pan spisovatel a výtvarník, jehož knihy děti milovaly. V knihovně máme knížky o Ferdovi, Berušce a Brouku Pytlíkovi až po Uprchlíka na ptačím stromě. Nádhera! Škoda, že výstava je až v Brně, ráda bych ji navštívila, určitě bude velmi zajímavá.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.