Zelí srdce rozveselí aneb
Proč bych si nekoupil Hyundai

Zelí jsem dělala v paneláku - krouhala jsem ho na robotu, synek (má ručičky jak lopatičky :-) ) ho promnul se solí, kmínem a krouhanou cibulí, pak jsme ho nacpali do kbelíků, zatížili talířem a přiklopili víkem. Pak jsem chodila z práce a ode dveří poslouchala, jak šumí. Asi po týdnu (a ochutnání) jsme kbelíky stěhovali na balkon a když začalo mrznout, zelí jsem nacpala do sklenic a zavařila. Dnes už to nedělám, děti si vozí zelí od mého exmanžela. Obliba kysaného zelí mi zůstala, zelňačka, vepřo-knedlo-zelo, prejt a brambory smíchané na talíři se syrovým kysaným zelím nebo krajíc čerstvého chleba se škvarkovým sádlem a k tomu miska zelí - dobrota nebeská :-))

Před víkendem jsem chtěla v obchodě koupit kysané zelí, nošovické, otické - a v obchodě měli jen dovozové. Z Polska! A ve stejném pytlíku také kvašáky. Z Polska! Jezdíme nakupovat do Polska, třeba do polského lídlu to mám 2,5 km a do našeho českého 15 km. Jejich zelí se v obchodě vyhýbám obloukem, mají ho v sudech, každý si nabere do pytlíku, ale ten smrádek, co se line prodejnou, ten je neskutečný. Ty pytlíky se zelím a kvašáky nesmrděly, to ne, ale byly nevábné. Naštěstí další den jsem v regálu uviděla několik sáčků zelí z Nošovic. Hned jsem dva uzmula. Zelí si sami nenakládáme, ale právě kupujeme to nošovické a nebo otické. Tak doufám, že z trhu nezmizí. A Hyundai si nikdy nekoupím, mám raději zelí z Nošovic. Taky jsem myslela, že vidím kapustičky. Článek je čitvý, hezky napsané vzpomínky i ta nehezká skutečnost.

Hezké počteníčko, Jene. Vařila jsem dneska bramborové knedlíky plněné uzeným a - kysané zelí. Také mě několik let nakládání zelí bavilo, ale nechala jsem toho a kupuji to od Samiru, však roste jen o dvě vesnice vedle té naší. Netvrdím, že je nejlepší, ale je skoro naše domácí. A v první chvíli jsem si myslela, že na fotce je růžičková kapusta :)))

Moc prima článek, zavzpomínala jsem si i na naše nakládání, bývalo to v rodinách takovým hezkým zvykem. Též mám moc ráda zelíčko, jako salát i jako přílohu ke kachničce , králíkovi či vepřu. Díky moc a už si jdu udělat salátek !

Nejsem sice z oboru, ale našla jsem dobré lidi v partě s názvem "Stará garda" = kuchaři/cukráři-senioři. Zítra a v úterý jedu s nimi na výlety, tak se dohodnu s předsedou = "šéfkuchařem", aby mi mailem poslal několik receptů na zelí . Ať už je budete/nebudete znát, budou ze "staré školy" - pak je nějak pošlu do "í"čka.

Jakpak by asi chutnaly kvašené kapustičky? Letos prý bude o naše zelí nouze, slabá úroda po suchém létě. U nás z obchodů zmizelo nošovické, otické i kateřinské a objevilo se nějaké dovezené se značkou MACHLAND. Kdysi jsme doma také sami krouhali a nakládali zelí. Naši ho ještě vylepšovali malými červenými nebo žlutými jablíčky, která dala zelí lahodnou chuť a sama chutnala skvěle. S manželem jsme dokonce nakládali zelí i v paneláku, ale od té doby, co nebývají pořádné zimy, nevydrží, začne se kazit. V keramickém soudku skladujeme ořechy.

Jo,jo zelí to je každoroční moje práce. Mít nachystaný,čistý,kameninový hrnec,zajedeme do Zahradnctví,kde si zelí zvážíme,očistíme a pak nám jej nakrouhají.Zaplatíme a vezeme si dva pytlíky asi 25 kg domů.Pak už si nasadím několikatery igelitové sáčky,ovážu gumkou a tlapu,jak medvěd v čistém škopku z plastu,přisolím dát necelé 3/4 kg soli,okmínuji,ale zase ne moc.Zelí by bylo tmavě zbarvené.Mám nachystanou nakrájenou cibuli a to hodně plnou větší mísu,kterou prohodím do hrnce,když jej tam pěchuji.Ovšem nesmí chybět křen.Ten je velmi důležitý Zelí s křenem,je ostré jako řemen. Zelíčku nám už dole buble v kotelně,potom hrnec přestěhujeme do sklepa.kde je chladno.Nesmíme zapomenout dolévat žlábek,jinak by zplesnivilo. Dobrou chuť, všem,kteří si zelí sami šlapou i těm ostatním.