Moje podzimní poohlédnutí

Děvčata moc vám děkuji, abych nezpychla :-) , zase šidím trochu rodinný život, vše má svůj rub i líc. Jakýsi šotek zapracoval- tento článek byl již jednou zveřejněn : Moje říjnové poohlédnutí a taktéž se jmenuje galerie,

Soňo, máš můj obdiv i úctu. Ať tě tvůj elán neopouští.

Soňo, to je neskutečné, jak jsi aktivní a co všechno zvládneš. Ale je to pravda, co pořád doma. A nemusí přece člověk jezdit bůh ví kam. I skoro za humny je toho tolik k vidění a kultura není jen v Praze. Mě fascinuje ten těžební stroj na fotce. Nemáš nějakou z té nové jezerní krajiny? Nebo mi unikl nějaký článek o ní? A co zeleninka, dobrá??? :)

skoro bych ti záviděla, jak píše paní Alena, já taky většinou sedím jak pecka doma. Přeji ti hodně elánu do dalších dnů.

Ano Soňo, taky obdivuji všechny tvoje aktivity, jsi opravdu nezdolná holka, a

Soňo, fandím Ti. Hlavně se doma nepopelit jako slepice.

nechci v žádném případě říct, že by ses v práci neuplatnila, ale teď v téhle pozici máš zásluhy jako málokdo. O to by zase byli lidi bez Tvé přítomnosti ochuzeni.

Buďte ráda Soni,že žijete když máte tolik aktivit a stále jste někde v šumu.Já sedím jak placka doma,přežívám....

Milá Soňo, nádherně napsáno. Ať již Tvé zážitky ze slavnostního koncertu, tak i zmíněná situace týkající se devastace, naší krásné krajiny, vše jsi popsala slovy, ze kterých je znát Tvůj hluboký cit k naší zemičce. Skláním se před Tebou, obdivuji Tvoji všestrannou aktivitu, vážím si našeho krásného přátelství... / Zaťukala jsem po našem rozhovoru na Pepu --- zůstane při snech:(((((( /