Řím pro starší a pokročilé
Ilustrační foto: pixabay.com

Řím pro starší a pokročilé

2. 8. 2017

Říká se mu věčné město a také v jeho souvislosti často padá věta, že by jej každý měl aspoň jednou v životě navštívit. Mnozí si řeknou, že chození po památkách je ve vyšším věku únavné, že jde o příliš velké město, že se v něm člověk neznalý jazyků sám těžko zorientuje. Opak je pravdou, Řím je město přátelské.

Co je hlavní, jde o město přátelské k seniorům. Což se ovšem týká celé Itálie. V Římě běžně vidíme sedět v kavárnách samotné staré lidi. Hodně staré lidi. Vrásčité babičky a dědečky, kteří se v Česku v kavárnách a restauracích nevyskytují. V Římě sedí celé dopoledne u jedné kávy, číšník se na ně vlídně usmívá. Když sedí venku a najednou se ochladí či zafouká, přinese jim dokonce deku. A nechává je v klidu. Žádné popohánění typu: Už máte dopito, co si ještě dáte? A když nic, žádné náznaky ve stylu: Zabíráte mi tady místo, už bych na něm zkasíroval bohaté turisty. Ne, v Římě mají k stáří úctu.

Když tam do autobusu nastoupí dáma nad padesát, muži, mladí i starší, se zvednou, jako by na povel cvičili spartakiádu. Když stará paní mávne na autobus mimo zastávku, řidič jí zastaví a s úsměvem v klidu sleduje, dokud se pomalu, pomalinku nevybelhá po schůdcích nahoru. Hlavní tam je nespěchat. Ostatně, i eskalátory v metru tam jezdí mnohem pomaleji než ty v Praze. Možná je to náhoda, možná se i takto myslí na ty, kteří už na ně nemohou nastoupit mrštně jako laňky. Zkrátka, Řím si mohou velmi dobře užít i lidé, kteří potřebují často odpočívat a netroufají si na potulování se cizími velkoměsty. Mimo sezónu, to znamená v měsících jako je listopad nebo pak třeba únor a březen, jsou ceny letenek nižší než v létě, klidně se dá jedna tam i zpět pořídit pod dva tisíce. Když připočteme ubytování, krásný penzion s perfektním spojením autobusem k nejznámějším památkám a pár kroků od stanice metra, pořídíme dvoulůžkový pokoj od sedmdesáti euro na noc se snídaní. Takže takový individuálně zařízený výlet vyjde o hodně levněji, než podobný pobyt zakoupený přes cestovku, vpodstatě je levnější až o polovinu. A počasí je v tu dobu k procházkám ideální, kolem patnácti až dvaceti stupňů.

Je třeba počítat s tím, že na čtrnáct euro přijde jedna jízdenka z letiště vlakem do centra a pak ještě stejná částka padne na další, až se budeme vracet. Nic levného, ovšem spojení je bezbariérové, příjemné, dobře značené, takže i méně zkušený turista nebloudí. Prostě se jen při výstupu z letiště řídí šipkami s obrázkem vlaku, v budce si koupí jízdenku a vlak s nápisem Leonardo expres pendluje mezi letištěm a hlavním nádražím v centru Říma, takže nelze zabloudit. Z hlavního nádraží zvaného Termini (mnozí turisté mu říkají Termiti, protože připomíná mraveniště, tolik je v něm lidí) je už jen třeba postoupit do metra a vydat se směrem k hotelu. Dobré je, že tam mají jen dvě linky metra, jsou velmi přehledné a dobře značené a většina malých hotýlků a penzionů je v jeho blízkosti. Už při jejich zabookování přes internet je vhodné si ověřit, jak daleko od metra jsou. Například penzionek s názvem Eats and Sheets Vaticano je jedním z takových, které jsou pro nepříliš odvážné turisty ideální. Je kousíček od metra, zastávka autobusu je také nedaleko, za deset minut jste z něj v centru u nejznámějších památek. A jeho majitel je tak ochotný, že každému nechá svůj telefon s důrazným ujišťováním, ať voláte nebo píšete zprávu, kdykoli byste ve městě potřebovali s čímkoli poradit nebo se dostali do úzkých. Takže se základy angličtiny je pak člověk v klidu, s pocitem, že má zázemí.

Návštěvu těch takzvaně velkých památek je dobré si rozdělit do několika etap. Vatikán je samostatná kapitola, počítejme s tím, že vstup do Svatopetrského chrámu je zadarmo, ale fronta je nekonečná. Sice se hýbe poměrně rychle, ale je vhodné se připravit, že je to opravdu únavné. Kdo má dost síly i peněz, může si samozřejmě zaplatit návštěvu vatikánských muzeí a další lákadla, ale už samotná prohlídka chrámu, po vystání té dlouhé fronty, stojí za to. S návštěvou Vatikánu je ideální spojit pomalou asi tak půlhodinovou vycházkou návštěvu Andělského hradu, další to římské dominanty. Také záleží na kondici tělesné i finanční, zda chceme dovnitř na různé expozice nebo se jen kochat pohledem na hrad, na řeku, posedět v jeho krásném parku. Někdy toto nasávání atmosféry dá turistovi víc než organizované únavné vystání všech front a pak rychlé obhlížení expozic.

Z Andělského hradu se dá přes most dojít do míst, kde se shlukují nejznámější památky jako je Pantheon či Fontána di Trévi. Je dobré počítat s davy turistů. Ale opravdu s davy. Nečekejme romantiku, nemysleme si, že ponoříme ruku do fontány, kterou známe z filmu Sladký život.

Neponoříme, protože na ni přes masu turistů pomalu ani neuvidíme. Stejný pocit budeme mít na slavných Španělských schodech. Důležité proto je odpočívat. A v tomto směru platí zásada, odpočívat v malých zastrčených uličkách. Tam je spousta jednoduchých bister, kde si stačí dát kousek pizzy za dvě eura a je to větší zážitek než celá velká pizza v Česku. Kdo nezkusí, neuvěří, ale tamní všechna jídla jsou tak kvalitní, chuťově výrazná, tudíž sytá, že jich stačí trošky, kousky.

Kdo zvládl tato turistická lákadla v centru a není mu třicet, bude zákonitě odpoledne hodně unaven. Proto je důležité mít hotýlek či apartmán blízko stanice metra či autobusu a moct se do něj vrátit si odpočinout a večer zase vyrazit do ulic. Tipem pro pěkný večer nebo naopak další den strávený mimo hlavní turistické trasy je oblast Říma, které se říká Trastevere. Vedou do ní tři mosty přes řeku a dá se do ní dojet například tramvají číslo osm. Ale i vycházka přes některý z mostů stojí za to. Ještě před deseti lety to byla čtvrť, kde bylo turistů minimum a dal se tam vidět typický italský život. Dnes už o ní píšou turistické příručky, takže je tam rušno, ale pořád má jinou atmosféru než centrum. Uličky jsou úzké, hospůdky malebné, nad hlavami vlaje prádlo, pod nohama turistům běhají místní kluci s fotbalovými míči. Ceny jsou tam o něco nižší než v centru, takže večeře či láhev vína se tam vyplatí. Tam se dá strávit půl dne i s odpočíváním na lavičkách, tam se nikdy žádné vstupné neplatí, tam se prostě jen tak kouká, jak hezky se v Itálii žije.

Dobrá rada, pro ty, kteří v Římě ještě nikdy neměli ubytování. Velmi časté mimo hlavní sezónu je, že v hotýlku sice máme v ceně snídani, ale to neznamená, že se podává přímo tam. Turista dostane žeton, který pak odevzdá v nedaleké kavárničce a tam si za něj dá snídani. Obvykle se počítá s tím, že si dá kávu a třeba sendvič nebo nějaké sladké pečivo. Velké žranice na švédských stolech tam najdeme jen v málo hotelech, v Itálii je zkrátka zvykem, že lidé chodí na snídani do nejbližší kavárny nebo bistra. Nezřídka jedí a pijí jen tak na stojáka, u pultu.

Majitelé penzionů a hotýlků jsou ovšem zvyklí toto vše turistům pečlivě vysvětlit, často je do bistra i sami dovedou a sdělí personálu, že tyto dvě dámy příští dva dny budou chodit na snídani. Vše se samozřejmě odehrává za obrovského vítání a děkování, které je v Římě naprosto běžné.
Ano, po pár dnech v Římě bolí nohy. Ale zároveň je člověk nabitý zvláštní energií. Získá tam pocit, že na věku nezáleží, záleží jen na tom, jestli si člověk umí užívat život. A k jeho dokonalému užití by jedna návštěva tohoto krásného města měla patřit. Je třeba vše pečlivě promyslet, progooglovat na mapách, poradit se s někým, kdo už takovou individuální cestu absolvoval. Ale rozhodně se jí není třeba bát. Protože, když se v Římě člověk ocitne v nouzi, hned je u něj deset místních lidí ochotných pomoci.

cestování Itálie
Hodnocení:
(5 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Ženatová
Řím jsem navštívila v listopadu roku 1989 a byl to zážitek nepřekonatelný. Poprve jsem jela několik dní do úplně jiného světa a proto moc děkuji za připomenutí - já o svých zážitcích napíši víc také do rubriky Cestování...
Ladislav Vesecký
Ano, Řím je jedinečný. Koloseum je úchvatné. Tak jako ve filmu Gladiátor i já zůstal v úžasu.
Jaroslava Handlová
Je už to přes 20 let, co jsem se zastavila v Římě poprvé a hned jako průvodkyně v neznámém městě. Byla to jen osmihodinová přestávka mezi cestou autobusem na pobyt dál na jih Itálie. Najednou tam bylo všeho mnohem víc, než jsem uměla pojmenovat - velkých významných budov, kašen, soch atd. Naštěstí tehdy byl Řím pro tuto skupinu (i pro mne) jen krátkým rozptýlením cestou na Kalábrii. To nejdůležitější viděli, a některé nepřesnosti mi snad již odpustili. Jen já, jako tehdejší majitelka CK a současně i delegátka a průvodkyně, jsem si řekla, že příště to musí být lepší. Řím jsem si pak s radostí zopakovala ještě několikrát. Nyní už bych jako průvodkyně nejela, ale soukromě sama klidně a letadlem. Ubytování se v okrajové sezóně určitě nechá najít i za méně než 70 EUR. Ráda jsem si při čtení článku zavzpomínala na Řím, děkuji.
Zdenka Jírová
V Římě jsem byla na jednodenním výletě s cestovkou. Bylo to krásné, jen bylo málo času si to pořádně vychutnat. Dokonce se nám podařilo i trochu zabloudit, ale ochotní lidé nám pomohli. O své výletu jsem psala na íčku již před časem.
Věra Ježková
Před několika lety jsem absolvovala dvoudenní prohlídku Říma v rámci poznávacího zájezdu – v poklusu za průvodkyní. Přesto jsem stačila vstřebat atmosféru památek z antiky, kterou mám moc ráda.
Elena Valeriánová
Nechapu ten blábol od r. penny, zřejmě zase nějaký narušitel.q
Elena Valeriánová
ŘÍM, milovala jsem toto město již z filmu Prázdniny v Římě. A pak jsem si splnila sen. Pobyt v Římě byl sice jen jeden celý den, ale rozhodně nezapomenutelný. Ráda bych se tam podívala znovu a třeba i na více dní. Řím - věčné město, ať to tak zůstane na věky věků. A taky bych ještě jednou chtěla do Florencie. Itálie je nádherná země, tam se mi líbilo všude.
Libuše Křapová
To si ta dotyčná osoba dole myslí, že jsme zde už tak dementní, že se na to nachytáme? :-o Že když je tohle portál pro starší a pokročilé, jsme už úplně dementní? :-(
Zuzana Pivcová
Já jsem byla v Římě kdysi na prodlouženém víkendu se známou CK, ale nebyl to veskrz dobrý zájezd. Myslím, že takovýto individuální pobyt coby "dáma hodně nad padesát" bych si užila podstatně lépe.
Libuše Křapová
Já byla v Římě letos v březnu, dostala jsem zájezd pod stromeček od syna. Stálo to i tak ještě nějakou tu korunu, ale jsem moc ráda, že jsem tam jela. Řím je opravdu město přátelské, a pokud máte i bezvadnou českou průvodkyni jako jsme měli my, není nad čím váhat :-) Nedá mi, připíšu sem, že jsem o tomto zájezdu zde na íčko dala tři články a další dva mám na blogu. Mám letos cestovatelský rok :-) Jani Š., jakmile budeš mít aspoň malinkou příležitost Řím navštívit, nenech si ji ujít :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 45. týden

Tento týden končí dne 17. listopadu, tedy v Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. A to bude také téma vědomostního kvízu tohoto týdne.