Co se v mládí naučíš...

Jsi prima babička Helenko a s Tvým širokým nadáním, aby vnoučata nebyla šikovná.

Za mlada jsem měla úplně jiné zájmy než vaření. Od 17 jsem byla mimo domov a moje priority byly úplně jinde. Když jsem se skoro v 25ti vdala, učila jsem se za pochodu. Začátky nic moc, ale pak se to zlepšovalo a dneska už jsem občas za hvězdu. Naše skoro 8 letá vnučka se do vaření docela hrne, snacha je kuchařka, tak snad od ní něco pochytí. Helenko, vaše příspěvky čtu moc ráda. Jsou vtipné a potěší.

Mě nikdo v raném mládí k vaření nevedl, maximálně jsem vyválela placku a pak nakrájela domácí nudle nebo dávala mák do buchet a koláčů, ale vařit ne. Pak jsme měly myslím v 9. třídě dívčí předmět péči o dítě a vaření, chodilo k nám dost děvčat z venkova a každá z nich už toho mnoho uměla, tak jsem se pěkně styděla. Teprve za mnoho a mnoho let jsem poznala, jak chutná vlastnoručně připravené jídlo, a ještě lépe, když chutná někomu dalšímu. :-)

Helenko, moc se mi líbí Tvoje pracovní plocha, kukuče Tvých vnoučat i zaujetí, se kterým se do kreativní tvorby chutné krmě pustily. Takhle se na ně musí. Asi. Ty to umíš a já se zkusím opičit. Jen co trošku dorostou. I když třeba bábovku nebo muffinky už jsme spolu dělaly.

Svatá pravda, Helenko. Taky si od mala vnoučata nejprve vařila u mne. Pak teprve doma. Mámy nemají takovou trpělivost a nebojíme se, když něco pokazí. I když já jsem děti vařit nechala, muž taky rád vaří....Vaří celá rodina- aspoň šopák.

Moudrá to žena, ta naše Helenka! Máš krásná vnoučata, Helenko, a ještě ke všemu budou šikovná. Celá po babičce.

Mám 4 vnoučata (2 od dcery, 2 od syna). Dceři se děti tak dlouho pletly do vaření, až rozhodla: "V pátek, kdy tak nespěcháte s učením, budete večeři vařit sami, já budu jen pomáhat, dle potřeby poradím". A tak obě vnoučata od 12ti let vařit umí, mámu zastala, kdykoliv bylo potřeba. (teď už je jim skoro 21 a 22 r.). Za tento postup výchovy dceru chválím.

Helčo, děláš dobře, ale ne každé dítě to baví. Já mám zatím 4vnuky, kluky, 3 z nich jsou kuchaříci radost pohledět. Ti mladší, domácí, dnes 15 a 12let, od útlého dětství pečou vánoční cukroví, k tomu je ale přivedla snacha, se mnou třeba bramboráky, na Štědrý den kluci udělají sami salát. Starší Honzík zadělá bez problémů na houskové knedlíky,a udělá i perfektní karlovarské. Mladší Ríša peče hodně sladké, nebo udělá obložené chlebíčky, a jiné. Mně považují všichni za dobrou kuchařku,ale začínala jsem asi až v 17letech.Takže nikdy není pozdě, a tvá kamarádka z dětství se to prostě musela naučit, nic jiného ho jí asi nezbývalo. Ale stejně před ní klobouk dolů. Díky za příspěvek.

Helenko,moc dobré,že vnoučata vedete k práci a vaření.Moje chyba,já jsem nikdy nic po nikom nechtěla.A taky jsem do toho všeho spadla rovnýma nohama.Člověk je bystrý a naučí se všechno,jen když chce.

Byla jsem nejmladší ze tří sester,tak jsem při vaření obstarávala"přines a odnes".Vařit jsem se naučila až jsem měla svoji domácnost.Seš dobrá,že se takhle věnuješ vnoučatům,já takovou trpělivost nemám.