O studentské recesi: Malá společenská maturita

Vando, vysvětlím. Můj původní titulní obrázek (studentka, která ukazuje porotě dlouhý nos) byl vyměněn za obr. redakční – s vysvětlením, že ten můj nebyl kvalitní. V článku mně šlo hlavně o studentské žertíky. Mé nostalgické vzpomínky na půvaby absurdit komunistického školství jsou až druhořadé.

Libore, musím se přiznat, že mne od čtení Tvého článku odradilo ilustrační foto...to opravdu nemusím. Ale přemohla jsem se. ...:)) Recese studentů byly vždy trefné. Nebáli se. Horší to bylo v zaměstnání, ale do KSČ ani do VUMLU mne nikdo nikdy nezlanařil. Každý věděl, že u mne s těmito bláboly neuspěje. Poznala jsem, že máme minulé i současné názory na politiku podobné. Zaplaťpánbu...:)) Ahoj!

Skvěle popsaná doba !!!!

Libore, výborně, jsem ráda za takováto školní vzpomínání, připomínají mi moje léta ve škole. Jen nevím, jak by to tehdy u nás s vystoupením dopadlo. V jedné takové soutěži jsem byla jmenována členkou poroty - předsedkyní byla samozřejmě ruštinářka. Z průběhu soutěže si už nic nepamatuji, zábava při ní rozhodně nebyla, ale mám odtud aspoň fotku.

Jsem ráda, že jsem učila na jazykové škole, kde byly kurzy, což se nedalo s denním provozem na základních a středních školách srovnat. Ale stejně se mi už na ty různé akce, které byly šílenou ztrátou energie, nechce ani vzpomínat.

Libore, :-), jo, byla to tedy doba. Ale zase jsme byli mladí :-)

Nějak jsem , ač ve školství ,proplula /asi s těmi mateřskými/ a jsem šťastná, že se už neprudí /dvě dcery ve školství/.

Veselé vyprávění o neveselé době. Připomněl jste mi, když byl syn v 5. třídě r. 1989, tak jeho nová třídní byla mladá, něco málo přes 20 let, dívka. A ta neměla neměla Ped. fakultu. Ale představte si, ona studovala VUML. Za pár měsíců v listopadu bouchla revoluce a po ní se slehla zem. Jak skončila, to nikdo neví...

...má být - připomněl to dění tenkrát...

Tak to jste mi,Libore, připomněl, to dění tenkrát, ještě dnes mám v paměti pár takových... O pseudonymech jsem věděla.