Peču, pečeš, pečeme

Libuško, pečení je vždy sázka do loterie. Vyplatí se v obchodě si trochu počíst obaly. Tak brýle sebou.

Něco na tom je, že není mouka jako mouka a už vůbec není jaká bývala. Totéž platí o máslu. K tomu lepku - kamarádka mi vyprávěla, co se natrápila s pečením trošky cukroví pro vnuka, co má bezlepkovou dietu. Vůbec to nedrželo pohromadě.

Helenko, no právě, barevně odlišené to bylo, nevím, kam jsem v tom krámě dala oči:-) Paní Jarmilo, kdysi dávno, když jsem s pečením začínala, se mi několikrát stalo, že se vykrajované cukroví v troubě pohnulo. Nevěděla jsem proč, až jsme na to téma dali řeč v práci. A ty starší a zkušenější mne právě poučily o tom lepku. Že ho není ve všech moukách stejně. Takže si mouky vybírám a opravdu od té doby mi cukroví drží tvar. Třeba se tu mezi námi najde někdo, kdo tomu rozumí více a vysvětlí nám to podrobněji :-)

Byla doba, kdy obaly mouky byly jednozně rozlišené - hrubá červená, polo modrá, hladká zelená.......jenže to už dne tak pravda není a pak zvyklý člověk nečíst název kouká, proč těsto není jako vždycky. Přesto přeji, ať se na druhý pokus povede cukroví...a na první pokus celý příští rok!

Paní Libuško, velmi zajímavý článek protože já jsem si vždy myslela, že mouka je jen jedné kvality. Nepoznám kolik má lepku. Je to tím, že nepeču a hladkou mouku používám jen na obalování či na palačinky.Tak máte od mně za hezký vánoční článek 5 hv.