Můj zážitek roku: Byla jsem zoufalá

Můj zážitek roku: Byla jsem zoufalá

12. 12. 2015

Dlouho jsem přemýšlela, jakým příspěvkem, který by se dal nazvat: "Zážitek roku", bych přispěla do této soutěže. Jelikož jsem během roku popsala hodně událostí ze svého života, nic mne nenapadalo. ALE, chci tuto soutěž podpořit, tak tady je přeci jen můj zážitek, který má do humoru mně vlastnímu hodně daleko.

Jednoho deštivého odpoledne, nic zlého netuše, jsem se vydala s Bertíkem na pravidelnou procházku. Bydlím v desetipodlažním domě, který je s protějším domem spojen jakousi otevřenou verandou, kterou podpírají ocelové sloupy. Ty jsou pro všechny psí obyvatele velkým lákadlem pro první zvednutí nožičky a zanechání důležité zprávy pro ostatní příchozí. Tak tomu bylo i tenkrát.  

Bertík, jakmile vyběhl ze dveří, hrnul se k jednomu sloupu, u kterého byla z jedné strany velká kaluž. Stihnul jen krátce zvednout nožičku a najednou začal opravdu strašlivě naříkat, spadl na zem do té kaluže, mlátil sebou jako v nějakém záchvatu. Přiskočila jsem k tomu mému naříkajícímu hastrmanovi, chtěla jsem jej zvednout, ale marně. Prokousl mi několikrát ruku, nedal se zklidnit, stále sebou mlátil a naříkal. Naštěstí jsem měla v kapse malou plyšovou hračku, kterou jsem mu vrazila do tlamy, tak se bránila dalšímu kousnutí. Zvedla jsem z kaluže šíleně se chvějícího pejska, kterému se z toho utrpení uvolnil i obsah análních žláz, takže jak se válel, zapáchal celý jako tchoř. Byla jsem šílená, nevěděla jsem, co se stalo. Nejdříve mne napadl epileptický záchvat, ale to by snad nebylo tak ryché říkám si. Držela jsem jej, již nenaříkajícího v náručí a spěchala zpět domů. Tam nejdříve částečné osušení a telefonuji našemu veterináři... epilepsie vyloučena, doporučil, abychom přijeli. NIC, záhada dokonce ani EKG nic neukázalo.

Čas běžel, Bertík se od té doby sloupu vyhýbal, obcházel jej s respektem. Asi za necelý měsíc přicházím domů z nákupu a před domem stojí auto ČEZu. Elektrikáři se sbíječkou rozbíjejí okolí zmiňovaného sloupu..."Mohu se, pánové, zeptat, proč nám tu loupáte perníček?"

"Máte tady v zemi poruchu elektrického kabelu, probíjí vám, když je mokro!"

TAK! Když jsem jim vyprávěla Bertíkovu příhodu, pravil jeden z nich. "No, to tedy máte opravdu odolného pejska, jiný by byl určitě mrtvý." Co vám budu povídat, lhala bych, že se mi ulevilo, neboť představa, že by tenkrát do kaluže šláplo malé dítě v promočených botičkách, byla děsivá. Od té doby, kdykoliv míjíme pruh nové silnice, která nahradila tu původní, popraskanou a nebezpečnou, není mi do smíchu. Na tento zážitek oba opravdu nezapomeneme.

  

Soutěž "Můj zážitek roku" - Prožili jste hezkou dovolenou, narodilo se vám vnoučátko, našli jste si nové přátele? Nebo se vám letošek spíše nevydařil? Podělte se s ostatními čtenáři o nejsilnější zážitek roku 2015 a zpracujte jej jako příběh, glosu, báseň či fotoreportáž. Všechny soutěžní příspěvkyk budou slosovány, vítěz obdrží knihu Retro ČS2 od nakladateství JOTA.

Můj zážitek roku
Hodnocení:
(3.9 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Alena Švancarová
Tak to byl zážitek.Ještě že to takhle dopadlo a navíc ,jak píšeš ,nevstoupilo do té kaluže dítě.
Jaroslava Handlová
Tak to bylo štěstí v neštěstí. Hlavně, že se z toho Bertík dostal bez následků. Evo, tvoje bezmocnost v té chvíli je pochopitelná. Hrůzný zážitek!
Marie Foltýnová
To si Evi dovedu představit Tvé vyděšení,když jsi viděla Bertíka svíjejícího se v bolestech.Synův pejsek Bořík na návštěvě u nás nešťastně seskočil ze skalky a zlomil si nožku.Jeho žalostný křik,budu slyšet do smrti.Doktor mu při operaci zjistil vrozenou dysplazii kyčelního kloubu.Je to vrozená nemoc.Prodělal dvě operace.Dnes už běhá zase jako divý.Jsem ráda,že u Vašeho domu elektrikáři závadu odstranili.Kdo ví,co se ještě mohlo stát.
Soňa Prachfeldová
To jste prožili oba děsné chvíle. A kolik obětí je důsledkem všelijakých závad skrytých , nebo i lajdáckých. Díky bohu, za to štěstí !
Zuzana Pivcová
oprava - tam snědla-¨...
Zuzana Pivcová
Řekla bych Konec dobré, všechno dobré, tak už na to nevzpomínej. Vím, jak se moje mamonka léta trápila vzpomínkou, jak ještě za svobodna venčila svou milovanou fenečku, ta popoběhla kupředu do lesa, tak snědla nějaký jed na vrány a mamince za chvilku zemřela v náručí.
Michaela Přibová
To je hrozné. U nás na cestě se uvolnilo elektrické vedení a za bouřky nám cestou lítaly blesky po pešince před vraty. Také to musel ČEZ dávat dohromady. Měla jste štěstí, že se vám nic nestalo a Bertík chudák se z toho dostal.
Eva Mužíková
Děkuji vám za hezká slova, jak jsem psala, byly to chvilky zoufalství. Dítě si dokáže říci, co jej bolí, ale v tomto případě bylo pro mne i veterináře vše dlouho záhadou. Já jsem měla suché boty, proto jsem asi nic nepocítila. Hani, máš pravdu, ten sloup jsem vám ukazovala... Ještě jednou díky za " spoluúčast v neštěstí"....
Dana Kolářová
Hlavně, že všechno dobře dopadlo.
Hana Rypáčková
Evo, vím, žes mi i ten sloup ukazovala, ale takhle popsané....Je to velká nezodpovědnost. Bertík je hrdina, že to přežil....Tak bacha na kaluže. Není v lese lépe?

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 45. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?