O studentské recesi: Tramvaj do stanice Úsměv

Nastupovalo se zadem a průvodčí jsme my studenti ukazovali průkazky. Průvodčí na ně v tom davu většinou moc nekoukala. Jeli jsme se bavit do centra a jeden kamarád průkazku neměl, tak si ji půjčil od blond holky, která mu ze všech byla nejpodobnější. Prošlo mu to. Pak jsme chtěli zkusit recesi, jestli projedeme na fotku psa nebo kočky, ale nakonec jsme si netroufli.

Děvčata, děkuji. Moc se bavím vašimi zážitky.

Zuzčin příběh se smetákem mě připoměl příhodu z letošních vánočních trhů.Paní si koupila v plastech kontejner,postavila si ho k mému stánku a nakupovala.Okolo šla rodina,paní dopila pivo a kelímek odhodila do kontejneru.Včas si to uvědomila a všichni jsme se tomu zasmáli. Též si pamatuji šaliny(tramvaje)s plošinou i s tím koženým provazem.Vím,že průvodčí zacinkala,ale neznala jsem domluvené signály.

Libore, kdysi dávno jsme byli v Praze na Spartakiádě. Kdo tam v té době byl, určitě pamatuje ty přecpané tramvaje, plné hlavně mladých. To jsme taky jeli ze stadionu (pouze jako diváci), tramvaj byla tak plná, že se opravdu nedalo nadýchnout. Nikdo ale nenadával, byla tam bezvadná atmosféra, vtipkovalo se, nastupující si navzájem pomáhali se tam ještě nacpat a řidič v pohodě čekal. Když jsme se konečně rozjeli, tramvaj se kolébala ze strany na stranu. Cestující to začali komentovat, až se najednou ozval výkřik - nedýchejte sakra tak pravidelně! :-) Všichni zařvali smíchy a kolébali jsme se ještě víc :-))

Pane Libore, přípomněl jste mi moje studentská léta v Praze. Tou tramvají jsme také jezdily (samé holky) do školy v Holešovicích a já s tím ze začátku měla docela problém, to víte, holka z vesnice. Hlavně, když jsme ji musely dobíhat. Později už jsem se naučila z ní i za jízdy vyskakovat. Jednou nás v běhu za tramvají zastavil příslušník VB a zpucoval nás, že jsme běžely na červenou. Vyhrožoval pokutou (jako), ale když viděl 4 puberťačky, tak nás laskavě propustil. Líbí se mi vaše vzpomínání, je vtipné a výstižné.

Jeden můj známý dobíhal v mládí tramvaj, to jezdily ještě ty s otevřenou zadní plošinou. Doskočil a chytil se za tyč, za kterou se tam už jeden muž držel. Jenže to ve skutečnosti nebyla tyč, ale smeták, který si ten pán koupil a na svislo vezl domů. Kamarád vytrhl pána i se smetákem z tramvaje, samozřejmě vypadl také....Jednou jsem v Budějicích jela na kolej a po nástupu do autobusu jsem chtěla sednout na čtyřku naproti sedícímu muži, vtom autobus hrozně cuknul a já vyprskla tak, že jsem tomu muži plivla pod oko, byla jsem rudá studem, ale on to elegantně utřel a řekl To nic. Kdybych byla v dnešním věku, asi by mu to vadilo víc.

Byla spartakiáda, horko, narvaná tramvaj. Tehdy se prodával gel v tubě na umytí rukou. Spolužačka si chtěla vymáčknout do dlaně, ale tuba udělala prd a gel vyskočil na plešatou hlavu pána, který seděl pod ní. Okolí se bavilo, lidé ukazovali krouživé pohyby...my, puberťačky jsme se hihňaly.

Díky pane Farský za úsměvný článek.Někdy se nepodaří rozesmát nabručeného člověka i kdyby jste ze sebe udělal kašpárka.Ale nás co se rádi usmíváme,nás je víc.

Dobrý den pane Farský, děkuji za zábavný článek. Moc jsem se pobavila. A na vaši výzvu nalezení veselých studentských příběhu či vzpomínek určitě budu reagovat. :-)

V první třídě, pár dní po zahájení školního roku, přišel na inspekci ředitel. Měli jsme za úkol seřadit nějaké obrázky. Rychle jsem to zvládla, a hlásila se jako o život. Paní učitelka mne tedy vyvolala. Jaké bylo její překvapení, když jsem řekla, že už to mám hotové, a že bych se chtěla jít proběhnout. Koukal i ředitel. Domlouvali mi, že musím vyčkat do přestávky, což bylo pro takové "šídlo", utrpení.