Přiznám se, že jsem docela záviděla jedné známé, která měla za okny spoustu kvetoucích orchideí. Ty kytky jsem obdivovala. Byly pro mne symbolem majetnosti, ke které já měla hodně daleko. Pak jsem se odchodem do důchodu dostala na vyrovnané hospodaření a začalo zbývat i na zábavu.
Před šesti lety jsem od kamarádky na kolaudaci bytu dostala svou první orchidej. Opatrovala jsem ji jako oko v hlavě, ale přesto květy opadaly a na další to nevypadalo ani náhodou. Pak jsem si v hypermarketu, kde dělám malinkou brigádičku, všimla výprodeje odkvetlé a povadlé orchideje za zlomkovou cenu a neodolola a zdechlinku koupila. Je to přece trvalka, to by v tom byl čert, aby jednou nevykvetla. A opravdu, před Vánocemi se mi odměnila krásnými květy. Odkvetlá kamarádčina orchidej taky znova nasadila na květy a najednou jsem měla už dva kvetoucí "vánoční" kusy a začala jsem se cítit "majetnicky".
V květinovém koutku jsem od těch dob koupila už nespočet zlevněných neprodejných květináčů s torzem zašlé krásy. A holky se snaží dávat mi najevo svůj vděk za to, že jsem se jich ujala. Vždy před Vánoci si pro mne připraví hromadný dárek a začnou o sto šest kvést a předhánět se v nabídce tvarů a barev. Mají vyhrazený prostor na koupelnovém okně a je opravdu radost na na tu krásu pohledět.
Přijměte toto jemné pohlazení jako můj vánoční dárek všem íčkařům.