Jako pantáta Bezoušek
Ilustrační foto: pixabay.com

Jako pantáta Bezoušek

30. 12. 2015

Čas kolem nás uhání mílovými kroky. Železniční důchodce Fanouš Hovorka se nestačí divit. Jedenáct let už působí jako ostraha v prodejně s drahými parfémy. Bere to jako prst osudu. Všechny ženy, oficiální i náhodné, ponechával v prodejnách s parfumérií samotné. Čekával raději venku. Jednou na zájezdu do Vídně zanechal svoji druhou ženu hodinu uvnitř nákupního střediska a na protest strávil stejnou dobu v prodejně s erotickými pomůckami a patřičnou literaturou. Za to jej "někdo spravedlivý“ odsoudil podle pravidla Odříkaného chleba největší kus!

Devítihodinová pracovní doba má půlhodinovou pracovní přestávku. A do té je třeba umístit čas oběda. Akční rádius je malý. Na konci přestávky jej očekává paní vedoucí se stopkami. I když v poslední době neprovází pozdější příchod slovním doprovodem, ale jen povytažením obočí, je třeba se opoždění raději vyvarovat. Po celou tu dobu řeší hlídač technologický postup občerstvení.

První variantou je okénko s párkem v rohlíku, pivo Kozel v plechovce a lavička v městském parku. To se dá absolvovat za příznivého počasí. Ale i zde přestávkou obdařený důchodce narazil. Městský strážník jej upozornil, že alkoholický nápoj nelze konzumovat na veřejném prostranství, neboť takto je ohrožena mravní výchova mládeže.

Sem tak zabrousí Fanouš i do restaurace za rohem. Musí doufat, že se číšník dostaví včas k objednávce i k placení. Vše se musí odehrát za půl hodiny. Číšník se dostavil po hlasitém volání značně znechucen. Pak prohlásil: "Nevyhrál jsem nohy v loterii!“ Loudavě obsloužil hosta. Na výzvu k placení nereagoval. V časové tísni se v prázdné restauraci Fanouš oblékl a jal se odcházet. Cestou míjel výčepní pult, rovněž osiřelý. Liduprázdno. Otevřené dveře u východu. Stačilo prostě odejít a pak se alespoň půl roku do restaurace nevracet. Host neodešel a hlasitým voláním přivolal výčepního. .."Osmdesát devět korun,“ zarecitoval výčepní. "Ale já jsem měl ještě pivo!“, přiznal se odcházející. Venku si uvědomil, že nezbohatne.

Jednoho dne paní vedoucí zavolala personál a pravila: "Mám právo kontroval všechny zaměstnance, zdali nepoužili alkoholický nápoj. To platí i pro vás, pane Hovorko!“ Prý je ji známo, že při obědě popíjí pivo. Touto epizodou se možnost občerstvení ještě zúžila.

Pro příště sedával o přestávce hlídač v suterénu obchodního domu. Krásný výhled na ulici a na talířku dva chlebíčky, jedna kremrole a sklenice kofoly. Když je něco po desáté, omrzí se i kaviár.

Nejednou se v příční ulici objevilo bistro moderního typu. Rostou jako houby po dešti. Uvnitř se pohybují uniformované krasavice v jednotných úborech se stínítky nad čelem. Za stolky sedávají mladí lidé a velice zručně konzumují hranolky a pokrmy v tomto životním prostoru zcela neobvyklé. Jednoho dne zabrousil do tohoto prostředí i hlídač Fanouš Hovorka.

U pultu jej uvítala zářivá krasavice thymolinovým úsměvem. Host ukázal prstem na barevnou fotografii bagety. Slečna přinesla ovšem prázdný polotovar a začala se dotazovat, čím jej má naplnit. Běžný host ukazuje na vystavené ingredience, které mizí v housce. Důchodce ponechal vše osudu a ukazoval po paměti. Housky si vzal jenom polovinu za sto padesát korun! Nadále nebyl schopen obsloužit automat na tekutiny.

Trn z paty mu odstranil šestiletý klouček. "Sem nikdy více!“ To šeptal prchající důchodce. A připadal si jako kdysi Pantáta Bezoušek, zasažen civilizací v Praze devatenáctého století!

Můj příběh povídka
Hodnocení:
(3.9 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
František MENDLÍK
Podobný problém s průnikem ,,Evropy"zažil Fanouš v nákupním středisku. Nebyl schopen pořídit si oběd dle barevných fotografií. Svorně vedle sebe nabízely své služby cize znějící bistra. Oběd vždy končil bagetou z Karlovy pekárny. Nakonec vyhledal osamělou důchodkyni a slušně ji požádal ať mu sdělí co vlastně jí a sdělila mu jak to chutná!
Eva Balúchová
Nemá to pan Hovorka vůbec jednoduché.Ještěže v suterénu obchodního domu je příjemné posezení,také občas zajdu na kávu a zákusek.A kniha Pantáta Bezoušek patří také k mým oblíbeným.
Lidmila Nejedlá
Jsou to trampoty, Františku. Dobře se o nich čte.
Hana Rypáčková
Má to ten Fanouš pech, ani pivo mu nedovolí....Navrhuji krabičkové občerstvení až do domu.
Jarmila Komberec Jakubcová
Hezky napsáno - chudák senior Fanouš, asi zase dlouho Prahu nenavštíví.
Hana Šorejsová
Františku, vaše povídky čtu pravidelně, dala jsem 5*, zase se tu procházejí ...škodící. Pantáta Bezoušek mimo jiné od K.V.Raise patřil mezi mé oblíbené v dětství, čítával mi ho taťka.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 15. týden

Uplynulou sobotu proběhll 34. ročník vyhlašování cen České hudební akademie Anděl. Ve vědomostním kvízu tohoto týdne si budete moci otestovat, jak znáte současnou českou hudební scénu. Zabrousíme ale také trochu do historie...

AKTUÁLNÍ ANKETA

Digitalizace postupně prostupuje všemi státními úřady. Jak jste na tom vy - využíváte možnost vyřizování nejrůznějších žádostí on-line (pomocí počítače či mobilu), anebo raději navštěvujete úřady osobně?

Pokud to jde, vyřizuji vše "on-line"

20%

Snažím se vyřizovat věci "on-line", ale ne vždy se mi to daří

20%

Nevím, neumím na to odpovědět

19%

Mám radši osobní vyřizování záležitostí na úřadech

20%

On-line nevyřizuji nic, je to pro mě složité

21%