Představu jednoho metru mají všichni, kilometru skoro všichni, ale jedné tuny zdaleka ne všichni. V čem se to, safra, měří? Ano v metrické soustavě.
Dnes běžná délková jednotka metr byla zvolena francouzskými akademiky jako úsek jedné čtyřicetimiliontiny délky zemského poledníku procházejícího Paříží. Něco nepochopitelného? Kdepak, nejen učitelé fyziky vědí, že před 140 lety, 1. ledna 1876, začala v Rakousku-Uhersku platit výhradně metrická soustava. Známý metrický systém byl prosazen v porevoluční Francii v roce 1795.
Rakousko-Uhersko, které metry a kilogramy prosazovalo už od roku 1871, konvenci podepsalo 20. května 1875 a ta v habsburském soustátí vstoupila v platnost 1. ledna 1876. Metrická konvence nyní seskupuje 56 členských států a 41 přidružených zemí. Vyvrcholením sjednocování bylo přijetí Mezinárodní soustavy jednotek SI (Systéme International d'Unités), která se skládá ze základních jednotek, odvozených jednotek a násobků a dílů jednotek, v roce 1960. Systém SI přijaly téměř všechny státy světa, a tak 95 procent světové populace v současnosti používá metrický systém.
Některé konzervativní státy evropské metrické soustavě stále odolávají. Příkladem je stará dobrá Británie, kde se váží v librách a vzdálenosti měří v mílích, nicméně i tam nový zákon přikazuje, že na evropský metrický systém budou muset Angličané přejít.
