Svátek Tří králů - Kašpara, Melichara a Baltazara - uzavírá vánoční období. V liturgickém kalendáři katolické církve však Tři králové oficiálně nefigurují - je v něm svátkem Zjevení Páně.
Věřící v bibli "Tři krále" nenajde. Nový zákon hovoří i v českém ekumenickém překladu o východních mudrcích, kteří se po pastýřích přišli poklonit do Betléma právě narozenému Ježíši. Královské koruny i jména jim přidala až o mnoho set let později umělecká tradice a lidová zbožnost.
Koledování a další původní české vesnické zvyky spojené se 6. lednem se v minulosti téměř vytratily. S tímto dnem se pojila řada zvyklostí. Tříkrálový večer byl dobou, kdy se předpovídala budoucnost. Děti na Tři krále chodily na koledu, zpívaly písně, po nichž většinou dostaly dar. Na dveře se svěcenou křídou psala písmena K+M+B, která se považovala za iniciály Tří králů. Jde však zřejmě o zkratku latinského nápisu Kristus žehnej tomuto domu - Christus mansionem benedicat.
V současnosti se tento den pojí zejména s Tříkrálovými sbírkami, ve kterých mohou lidé přispět na charitu. Tříkrálové průvody s koledníky projdou například Břeclaví, Příbramí či Chomutovem. Ke dnešku se váže také pravidlo, podle kterého musí být na večer Tříkrálový odstraněny vánoční ozdoby.
Pravoslavným v některých evropských zemích naopak podle staršího juliánského kalendáře začínají Vánoce, tedy narození Spasitele.