Nic není hotovo, nic dokonáno!
Zoufale volám k Tobě Bože, dej mi čas!
Žijeme v době, kdy čas, jak řeka zběsila se řine,
nikdo nezná oddechu, ani slasti jiné.
Čas jsou jen peníze a trochu výsměchu.
Bože, dej mi, dej nám oddechu!
Potřebujeme čas, abychom se potkali,
vzájemně se poznali a taky milovali.
Povinnost nás budí: „Vstávej, už je čas,
daleká cesta čeká nás!“
Či tvrdě přikazuje: „Teď musíš to, jindy ono udělat!“
Nezapomeň, že nutno též odpočívat!
Budoucnost na nás hrozivě upírá svůj zrak.
Ptám se já sebe, ptám se vás: „Jak můžeme žít právě tak?
Bože, dej nám čas, bychom své nitro poznali zas!
Bože dej nám čas, dokud je čas!!!
