Článek na 50 slov: Moje vyznání

Děkuji Michaelo i Vám...

Lenko, je krásné číst takové vyznání. Je to pohlazení na duši.

Petře určitě nejsem proti. Také čtu Vaše články a ráda se dívám na krásné fotky...

Tak jsem se kouknul. kolik lidí se tu připojilo se svými slůvky. Nikdy není přátek dost a tak i já bych byl rád, kdybych se mohl tady zařadit do té dlouhé fronty.

Ahojky, ještě jednou moc děkuji všem za krásná slova i za básničky, třeba od Evičky... Jste skvělí :-)

LENKO vítej - máš dar pro krásné psaní - pro nás hezké čtení (i fotky)

Tak vítejte,Lenko s rodinkou!mm

Leni a Jirko, krásné vyznání, moc vám to přeji a také mám radost, že jste svým láskyplným vztahem obohatili toto naše společenství.

Samozřejmě jsem jej hned poznala... mám/ nemám??? Ale zvědavost vítězí... Zatahám jej za rukáv a pravím: " Že vy jste tatínek Lenky Hudečkové?,,".... Neosočil se na mne, naopak se hezky usmál a přiznal se... : " Ano, to jsem".. Tkj jsem mu pár větami řekla, jak jsem se s Hudečky seznámila.... Je to kus chlapiska a co víc, nádherně voní.... Když jsme se potkali po druhé, pozdravil, prohodil pár slov A místo o mne se zajímal o Bertíka.... já se z toho psa picnu....

Hudečková Lenička, má v Liberci tatíčka,..toho musím lidé zlatí, co nejdříve vypátrati... Zdařilo se, bydlí blízko, tedy Evčo, to je štísko....Rozhazuji sítě, zvědavá jak dítě...Lenička mi prozrazuje, kde procházky provozuje... Jejda, Leni , toho znám, často já jej potkávám... Vím, že pro obědy kráčí, tak to se mi lidi páčí ....kastrůlky své honem beru, rozechvělá já jsem věru.... Sakra, to je na prd, budu pokračovat v próze...