Učitel v nesnázích: Spravedlivě za každou cenu?

Milý Libore máš pořád můj neskonalý obdiv a úctu za tvoje morální postoje. Kéž by byli takoví všichni pedagogové! Moc moc ti fandím a jsem ráda, že se s námi dělíš o svoje vzpomínky.

Libore, k i60 jsem se dostala až dnes, proto píšu později. V podobné situaci by mě čekalo těžké rozhodování, chtěla bych být spravedlivá, uvažovala bych, co je příčinou neúspěchu, co zanedbal žák (případně rodiče), jak by asi žák pokračoval , když bych mu k tomu dala možnost. Politiku bych nechala stranou, ale asi bych tehdy raději ustoupila. V mém případě bych totiž "šla čelem proti zdi". V Tvé škole snad bylo přece jen volněji. Ve škole, kde jsem učila později, bych zvolila komisionální přezkoušení. Ty ses rozhodl správně.

Děkuji všem děvčatům za podporu. Netrápil jsem se tím svým problémem celá ta léta, to se mi jen teď vybavilo v souvislosti s aktuálním násilím k paní učitelce, s televizními záběry. Mimochodem, toho grázlíka jsem už v dalším roce neučil a přestal jeho osud sledovat.

Libore, vytahuješ z rukávu příběhy, které jsi zažil jak v osobním, tak profesním životě. A všechny jsou něčím zajímavé. Jak se říká, zelený je strom života a rozhodnutí jak se zachovat je kolikrát těžké. O Tobě si myslím, že jsi vždycky byl spravedlivý. Zajímalo by mě, jak to bylo s tím výtečníkem v dalším ročníku.

Liborku zachoval jsi se správně v obou případech, podle svého charakteru i osobního soucitu. Však ty hrůzy jsou dnes daleko horší a což teprve ty rychlokvašky - za prachy titul a soukromá škola dá, když dostane.

Je to aktuální téma ze dvou rovin. První příběh mi trochu připomíná moje dětství, kdy jsme vlakem cestovali s rodiči z Bulharska a ve vlaku s námi jeli dva arabští studenti. Tenkrát vyprávěli z jak bohatých rodin pocházejí a co všechno s sebou měli, o tom se nám ani nesnilo. Jak se pak učili, to už nevím. V dalších případech jste se zachoval určitě tak, jak by se k tomu postavil asi téměř každý čestný člověk. Jen se obávám, že dneska místo vlivných komunistů, může vyučující potrápit bohatý nadutec, který nevidí neschopnost svého potomka.

Myslím, Libore, že jsi charakterní muž a takový jsi byl i pedagog. Někdo si obdobné situace za minulého režimu moc nedovede představit. Je třeba si uvědomit, že třeba v nějakém výrobním podniku na menším městě, kde se chlapi straníci a nestraníci znali, přece jen byla situace jiná, než na škole, kde ředitel hned zaváděl kázeňské řízení a vyhazov znamenal jít od rodiny někam do pohraničí. Ono těch statečných, kteří skončili v kotelně, bylo opravdu málo. Já sama jsem na jazykové škole nezažila úplatnost, ale že mezi talentované děti, vybrané konkurzem na letní zájezd do NDR, strčila naše ředitelka dceru předsedy SRPŠ a velkého straníka, tomu jsme nezabránili. Sice jsem jí to soukromě okomentovala (jako mnoho jiných věcí), ale ona zkrátka soudruha potřebovala a měla strach, takže neustoupila.

Libore, upřímně, Tvoje články jsou pro mne nějak moc dlouhé...promiň...přesto jsi se zachoval jedině, jak se v té situaci dalo zachovat, mluvím o posledním příběhu. Zachoval jsi se spravedlivě. Ty se tím zabýváš ještě po letech, nebo je to jen literární vyjádření? Bylo by to jen podle mne zbytečné osobní trýznění. Byl jsi dobrý kantor.

Požádám dceru, aby článek vytiskla, rodina uschovala a pak - před skončením studia - dali přečíst vnučce - prozatím studentce VŠ pedagogické.Třeba jí bude poučením pro profesi i život. Já k tomu nyní svůj názor dávat nebudu.

Pan Libore, určitě jste byl skvělý pedagog a já bych svým vnoučatům přála takové učitele a profesory. Sama jsem léta studovala (mám 2 střední a jednu vysokou školu) a vím, že setkat se s dobrým kantorem je výhra. Podle mého názoru jste se zachoval dobře.