Zvládnu každou zákrutu

Zdravím Tě Věrko a vítám mezi nás. Určitě budeš na íčku časem jako doma, když si nebudeš vědět rady s čímkoliv, hlavně s tou " technickou " stránkou, obrať se na Radka... Článek jsi napsala opravdu skvěle, viděla jsem Tě už v jednom z těch rybníků:)))) Tak jen dál ..

Paní Věro, nic si z toho nedělejte. V současné době je provoz na silnicích velký a sama sice jezdím od mládí, ale občas nemám při jízdě dobrý pocit. Čím jsem starší tím jsem asi opatrnější. Naprosto nesnáším když se mi za zadek auta přilepí třeba tirák a pak mi světly nutí k rychlé jízdě. A takových historek při svém každodenním řízní auta mám. Bohužel ale zvykla jsem si na auto a jak se říká zvyk je železná košile.

Ahoj Věrko, zdravím a vítám tě s radostí. Já sice patřím mezi dlouholeté řidičky (řidičák mám 58let), ale moc dobře vím, že ten dnešní blázinec na silnicích se opravdu špatně zvládá. Teď už dva roky nejezdím, mám špatné oči, a po řízení se mi moc stýská. Vlak a autobus má také své kouzlo a chodit po vlastních, je objevování nových, netušených krás. A nadávat na bláznivé řidiče, má také něco do sebe. Mezi námi ti bude určitě dobře, všichni si tykáme, snad ti to nebude vadit. Brzy zase něco napiš, tvé povídání se moc hezky čte. Dík...*****

Moc pěkná vstupenka do řad íčkařů. Fakt jsem se pobavila. Já dostala řidičák k osmnáctým narozeninám. Aut jezdilo mnohem méně než teď. Přesto jsem znala velmi dobře cestu po tehdejší okresce k nedodělané novostavbě mého učitele, kde půl hodiny kontroloval zedníky, a nazpět. Když jsem pak zasedla prvně k volantu našeho Moskviče při cestě z Krkonoš, tatínek v Jičíně zavelel zaparkovat k chodníku a maminka mě zezadu rozčíleně dirigovala, zazmatkovala jsem. Nějak se mi podařilo naštěstí, nevím jakým způsobem, ale určitě nesprávným, zabočit a zaparkovat. Byla jsem ale od volantu vyhozena a zjistila, že postrádám orientační schopnost. Takže taky kolo, vlak a někdy se nechám vozit.

Vítám Věrku. nic si z toho nedělejte. Moje manželka na tom byla podobně. A Ivo, doporučuji zkusit si zajet do Anglie. Já v Londýně jezdil na kole do práce, protože to bylo rychlejší než MHD. Ale divím se, že jsem to přežil.

Věrko, raduji se /ne , že nejste řidička/ z Jihočešky. Strakonice zdraví Prachatice. Dcera ve čtyřiceti jedné , najednou dodělávala vejšku, porodila třetí dítě a udělala si řidičák.Sice jezdila moc vpravo, /přikoupila jízdy /ale byla to nutnost, když se odstěhovali na ves.

Věrko, hezky popsaná jízda. Jsem ráda, že nejsem sama bez řidičáku. Když jsem byla mladá, nebylo auto, když už bylo auto, nebyly peníze. No a teď chybí odvaha a mám kolem sebe 3 řidiče, tak se nechám vozit. *****

Milá Věrko já mám řidičák od osmnácti a přesto už hezkých pár let nejezdím, kvůli šilhání nemám správnou prostorovou orientaci a nepoznám, jestli jsem od krajnice metr nebo pět centimetrů. Tak jezdím aspoň na kole, to zvládám a užívám si to. Jsem taky jihočeška a v Prachatiích jsem asi dvakrát byla, krásné náměstí a muzeum loutek, tam se mi líbilo nejvíc. Moc Vás zdravím a zase nám sem brzy napište.

Taky jsem si nikdy netroufla do autoškoly,byla bych špatný řidič.Bojím se na silnici i na kole.Takže i když jste nedokončila,máte můj obdiv.Na íčku vám to půjde určitě líp.

No, vidíte, Věro, a já bych do autoškoly nešla, neudělala jsem to ani v mládí, natož teď. Kdysi jsem byla v pořadu Primy "Sauna" na téma Za volant mě nikdo nedostane. Takže Vám fandím za odvahu a sama zůstanu raději u těch básniček. :-)))