Ilustrační foto: Pixabay

Dopisy

28. 7. 2022

Probírám se pozůstalostí po mamince. Držím krabičku svázanou mašlí s nápisem a jménem mého otce. Nacházím milostnou korespondenci.

Bude to už týden, dlouhý týden, který poznamenala touha po tobě.
Těším se až uvidím obraz mnohokrát v mysli opakovaný – Tebe.
Je toho tolik, co bychom si měli říci, i když beze slov, tolik co bychom měli spolu prožít a procítit.

Čtu nevěřícně dopis jeden po druhém. Dopisy, které jsou určeny někomu jinému, a přesto se mě týkají. Až příliš. To je zvláštní. Před léty zůstala po taťkovi stejná korespondence odeslaná mamkou.

Nezapomeň a ochraňuj naše štěstí, a těžko je hledat, je-li ztraceno.

Kde ho poztráceli?

Pročítám dopisy plné lásky. Ano, cítím i po více než padesáti letech lásku. Téměř hmatatelně. Stojí opodál. Potutelně se usmívá. S jistotou, že i smrt je na ní krátká.

Můj příběh rodina vzpomínky

Autor: Michaela Přibová

Hodnocení:

(5 b. / 26 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Alena Velková 17.4.2023 19:34

Krásné, poetické.

Marie Ženatová 30.7.2022 06:37

Jako památku na tatínka mi zůstaly jeho milé kresby a básničky z mládí. Když si je občas pročítám, tak se přímo mohu vciťovat do jeho mladistvých, idealistických myšlenek, plných optimismu*

Jan Zelenka 29.7.2022 16:16

Po otci se mi zachoval poměrně rozsáhlý archiv. Pohlednice, dopisy, vyznání mamince i pozdější manželce, mé matce, jeho deník, reklamní prospekty, fotografie, atd. Přiblížilo mi toto vše hodně život v první republice. Napsal jsem o tom již řadu článků do své vzpomínkové knihy. Ale nezveřejňuji nic intimního. Ani paní Přibová nic takového nezveřejnila, jen krásnou, nostalgickou vzpomínku na maminku. Moc krásné!

Věra Ježková 29.7.2022 08:15

Přečíst si milostné dopisy rodičů považuji za přirozené, i když jinak soukromí druhého velmi respektuji. Máte štěstí, že se vám zachovaly. Myslím, že mí rodiče si nepsali. Jinak bych nějaký dopis našla v maminčiných dokumentech.

Anna Potůčková 28.7.2022 20:41

Také jsme po rodičích našli nějaké milostné dopisy na chalupě kde jako svobodná maminka bydlela. Co je napsáno na papíře má šanci na rozdíl od SMSek přežít roky a roky.

Soňa Prachfeldová 28.7.2022 16:30

Krásné, jímavé.

Blanka Lazarová 28.7.2022 12:49

Myslím, že je to pěkná památka (dopisy) na rodiče a jejich láskyplný vztah. Určitě si v nich občas zalistujete. :-)

Daniela Řeřichová 28.7.2022 12:08

To je dojemné. I má maminka si schovávala láskyplné dopisy. Byly stručné, ale nádherné formulace a pečlivý rukopis. :-)

petr stejskal 5.3.2016 06:43

Míšo, je to krásné. Ale hlavně je to tvoje vzpomínka na rodiče. Zase ti je to připomělo, v krásném světle lásky. Dostala jsi šanci se podívat na své rodiče z jiného úhlu. Najednou to nebyli rodiče ale dva zamilovaní krásní lidé. I já jsem našel dopisy mojí mamky. A jistě pro ni byly důležité, našel jsem je v jejím nočním stolku. Tak jsem trochu nakouknul ale potom zalepil a uschoval v tom stavu jak byly.

Hana Rypáčková 4.3.2016 19:25

Je to kouzelné a škoda , že po našich dětech zůstanou na otázku :Miluješ mě, jen esemesky typu jj .

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Z mého dětství čerpám dodnes sílu a inspiraci

Mám za sebou již 65 let života a mnoho vzpomínek, které se mi vybavují při pohledu zpět do minulosti. Vzpomínám na své mládí, které jsem prožila na malé vesnici, kde jsem se narodila a vyrůstala.

Jana Bílková

Já debáb dýbu!

Už těžko si vzpomínám, že jsem byl někdy v deseti nebo jedenácti letech nachlazený a chtěl jsem jít ven (to jsem chtěl vždycky). Ale naši byli proti:

Oldřich Čepelka

Jak šla kréda mým životem

"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do školy. Moje sedmiletá hlava očekávala přísun nějakého sečného předmětu a hledala něco hmatatelného na rozmašírování. Později jsem pochopila, že mám ve škole dávat pozor a nezlobit paní učitelku.

Jana Vargová

Můj první dětský výlet

Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v malebném údolí - to jsou Repechy u Protivanova. A já se s ní seznámila už v nejútlejším dětství, a to tím nejzajímavějším způsobem.

Marie Ženatová

Fajnšmekr maminka Kateřina

Maminka s námi pobývala v domácnosti již několik let a jak léta ubíhala, nemívala hlad a nechtěla moc jíst. Přitom jsem denně vyvařovala - dle jejího vzoru, žádné polotovary si k nám cestu nikdy nenašly! Naštěstí jsem zjistila, co na maminku platí.

Taťana Veselá