Každý začátek je těžký - a některý zvlášť

Moc hezky se mi s vaším vyprávěním vzpomíná na mé začátky a příběhy s Trábošem. Děkuji.

Děkuji za všechny příspěvky! Paní Evo, já jsem sice do Budějovic dojela autobusem, ale cestu přes celé město jsem prošla pěšky. Musela jsem opravdu všechno předem vidět zblízka.

Povídka

Paní Marcelo,přece to nebyla Vaše vina,když dělali u trabantů takové bakelitové dveře.Kdyby byly kvalitní tak se nic nestalo.To jste měla reklamovat u výrobce!!!.Dělám si samozřejmě legraci.Ještě že se Vám nic nestalo.Pěkný článek.5*

Ahoj Marcelo, moc hezké vzpomínání, tvá odvaha, důkladnost a opatrnost, ale i předvídavost se mi líbí. Myslím, že dnes bys v nějaké autoopravně s lahvinkou vína neuspěla. Naštěstí všechno dobře dopadlo. Líbí, líbí...*****

Mám řidičský průkaz 40 let, ale moc jsem toho nenajezdila. První muž mě k řízení nepustil, co kdybych nabourala, měli jsme auto západní značky a náhradní díly se špatně sháněly. Ustoupila jsem. Po letech jsem se vdala podruhé a manžel se nabídl, že mne znovu zaučí v praktickém ježdění. Zkoušela jsem to na chalupě na malých silničkách, bála jsem se , abych nenabourala nějaké auto. Bohužel, když už jsem myslela, že mi to "jde", objevil se na málo frekventované silnici náklaďák s rozšířeným úložným prostorem , kde vezl seno. Oba jsme se na silnici nevešli. Urazil mně dveře a levý blatník se světlem. Nikomu se nic nestalo, ale já jsem od té doby do auta jako řidič nesedla. Řidičák mám dodnes platný, ale jen jako vzpomínku.

Také jsem se těšila na pokračování. A nejsem zklamaná. Ano, žádný učený z nebe nespadl a že ty chyby občas něco stojí? Když nejde o život ...

Ty dramatické situace si pamatuji velmi dobře, hlavně náraz do vrat a pak tu jízdu z Hluboké na laně, kdy já jsem seděla pohodlně vepředu v autě "zachránců", kteří Tě vzali na lano. Cestou jsem se pořád otáčela, jestli jsme Tě někde neztratili. Hlavou mi šlo: To snad nemůže zvládnout. Ale myslím, že právě v tu chvíli, kdys takhle dojela v závěsu s námi do Týna, jsem si řekla, že budeš dobrá řidička. :-)

Úsměvná příhoda s Trabantíkem. Zasmála jsem se

Marcelo, má sestra Marcela taky jezdila trabantem a zdá se mi, že kliku taky urazila. Ještě znám víc případů- klika i s kusem dveří... Ta reakce, že holka brečí se u mně projevila taky. Když mi protijedoucí auto utrhlo zrcátko.Rána. Zastavila jsem a brečela. Rok jsem se tlačila k okraji vozovky, co kdyby zase? Já zase dám Google a jdu panáčkem po silnici a odbočky a serpentýny si poznamenám. Nemám navigaci, ale uvažuji o ní.