Soutěž: Poprvé, aneb v proudu života.

1. 3. 2016

Hodnocení:

(4.5 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Alena Tollarová 3.3.2016 17:05

Proud života nás semlel všechny, někoho víc, někoho méně. Život píše romány a my býváme jejich součástí. Není asi zase až tak lehké ve zkratce popsat svoje celoživotní poprvé, takže díky.

Hana Lancová 3.3.2016 16:26

Vtipně napsané curiculum vitae. :-)))

Eva Mužíková 3.3.2016 14:42

No vida, další POPRVÉ je tady. Hezky jsi nás provedla Naďo svým životem...

Marie Seitlová 3.3.2016 14:11

Pěkně popsáno poprvé, neunudila jsi mě a také tobě přeji hodně štěstí.

Naděžda Špásová 3.3.2016 13:45

Moc děkuji. Hanko, možná v Doksech?

Olga Štolbová 3.3.2016 13:14

Naďo, zajímavě pojaté poprvé, ale ono opravdu až do teď, všechno , co nás kdy potkalo, bylo poprvé. Znám tě zas o něco víc. Díky...*****

Hana Rypáčková 3.3.2016 12:49

Vždy je milé, když člověka poznáme z jeho vzpomínek.Těším se Naďo, že se někdy sejdeme .

Lidmila Nejedlá 3.3.2016 10:57

Naďo, tak mám pocit, že tě už znám. Průřez Tvým životem mi Tě hodně přiblížil a děkuji za to, ráda poznávám životy lidí. Ten Tvůj je pestrý, zajímavý, a ať je stále šťastný.

Zuzana Pivcová 3.3.2016 10:34

To je dobře, že jste to, Naďo, pojala takhle, jako průřez životem, složeným z mnoha "popvé".

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá