Mé nostalgické vzpomínky na MDŽ

Báječný článek. Myslím, že další k MDŽ není zapotřebí.

No, tak to s článkem klaplo a každý si ho rád přečetl, buď poprvé nebo znovu. Nebudu tu smutnit. Myslím, že to, jací jsou Tví synové dnes, svědčí o tom, jak jsi je, byť sám, dobře vychoval.

Přečetla jsem si to smutno a smutním s tebou. Ale s životem jste se ty i tví kluci poprali dobře. Jsem ráda, že tvůj článek je znovu zveřejněný.

Libore, také mě Tvůj článek opětovně oslovil. Díky za něj. :-)

Borku, tvůj krásný a dojemný článek jsem si ráda přečetla znovu. ♥

Článek jsem měla možnost přečíst až dnes. A je opravdu moc krásný. Děkuju Libore.

Liborku moc si tě vážím prožil jsi těžké období, Jak se říká čas všechno zahojí, žije se dál až do konce. Můj syn také vychovával sám vnučku, dokonce učitelky říkaly ostatním maminkám že si z něho mohou vzít vzor. Jsi laskavý dobrý člověk a za ten článek Ti moc děkuji.

Pane Farský, klobouček! Jste borec.

Ahoj Libore, po přečtení první části článku mi bylo moc smutno. Je to dojemné, citlivé až bolestné. I mně jsi připomněl můj život. Přiznám se, nenesla jsem vše s humorem. Klobouk dolů před tebou. Druhá část je veselá a vtipná, ostatně jako většina tvých článků. Díky a ahoj.

Ahoj Libore, rozumím ti dokonale. Já i Míša jsme své dětí vychovávaly samy. Otec se po rozvodu o syna přestal zajímat a syn ho poznal až u soudu z uzavření alimentů. Celý život mu chyběl a taky ho to poznamenalo. Bohužel si troufám říct, že obě děti jsou tím narušené. Jednou o tom třeba napíši ve formě povídky na I60. Jinak co se týče MDŽ, tak to mi s prominutím bylo naprosto ukradený. Na oslavách jsem se přinejmenším jenom nudila jako mladá i jako stará. Jenom jednou jsem se na MDŽ bavila, to když nás poslalo všechny ženy vedení do kina a pak jsme šly domů. Článek je poutavě a vtipně napsaný. A vůbec se tvoje články čtou moc dobře.