Mé nostalgické vzpomínky na MDŽ

I letos velké poděkování za vaše empatie ♥

Liborku, četla jsem ho poprvé a dojal mne až k slzám. Neme´ěl jsi to v životě lehké, ale zvládl jsi to na jedničku. Promiň, že dávám 5, ale zato jsou to samé *****

Moc mě dojala první část Tvého článku. Vím, jak je to kruté, když jeden z rodičů předčasně odejde a dítěti chybí celý život. Stalo se to mé dceři, manžel náhle zemřel, když měli 4 měsíčního chlapečka, takže můj vnuk nikdy nepoznal svého tatínka. Dnes je mu už 12, ale vidím, jak mu táta chybí právě teď. Další Tvé příhody už byly naštěstí byly veselejší. Připomněly mi další veselé příhody z mého pracoviště, ale ty si nechám na příští rok.

Libore, tulipány potěšily. Klaním se před Vámi, že jste zvládal život s dvěma chlapci. To je ta "vysoká škola života". Děkuji.

Libore, krásný, dojemný článek, prostě ze života. Je vidět, že jste silná povaha. Ať vám to vydrží.

Borku, článek mě opakovaně oslovil citlivým sdílením smutku, bolesti a radosti z milovaných dětí. Není to poprvé, kdy vzpomínka na Tvoji milovanou Danušku je v příběhu. Stačí si najít příspěvek Zvířata a já - 1. na psí knížku a podívat se na fotografii Danušky se štěnětem Dingem v košíku. Jak krátký čas jste měli vyměřený ve společné cestě životem a jak nekonečná je vzpomínka na milovanou bytost.

Libore, díky za krásný, dojemný článek. Muselo to být hodně těžké, ale Tys to zvládl.

Děkuji redakci za vydání tohoto článku, který jsem přečetla poprvé. Také si Tě Libore moc vážím.

Ráda jsem si zopakovala, s kým mám tu čest. A stejně jako minule, děkuji.

Jsem moc ráda za připomínku Liborových vzpomínek, redakci posílám díky za opakované uvedení.