V předválečném stavu tu musí přituhnout aspoň policie, když už armádu skoro nemáme. V Praze slouží především nepražští policisté, ti prohání venkovské řidiče, s podplacenými řidičskými průkazy.
Kvílení policejní houkačky začalo už v sobotní poledne, skončilo před naším domem. Hned jsem jako zvědavý Pražák vyběhl na terasu. Pozoroval, jak vyskákali statní venkovští policisté a hnali se k drobounkému řidiči. Nepral se s nimi, ani na ně nestřílel. Skončilo to jenom u pokuty.
Po soumraku už tu bylo drsněji. Řidič tramvaje zastavil před naším činžákem. V jeho voze začalo lynčování cestujících. Přivolal si proto vysílačkou tři policejní vozy, každý se čtyřmi statnými policisty. Dorazil také jeden pohotovostní vůz pražského dopravního podniku.
Vyběhl jsem na místo činu v černém pyžamu, tak jsem mezi černě oděnými policisty nebudil pozornost.
Z hovoru jsem pochopil, o co šlo. Dva mladí vesničané, oba vybavení láhvemi kořalek, z poloviny ještě plnými, si nadávali a křičeli na sebe. Obě láhve s kořalkami měli postavené na asfaltové vozovce. Prali by se ještě dál, tak musel mezi nimi stát nejtlustší policista a tlačit je svým sádlem od sebe. Také se tam nestřílelo. Do půl hodiny bylo vše odklizené.
Uvidíme, co přinese nedělní nob, už za chvíli...
