Jsem poprvé stará.
Ať si říkáte, co chcete, stáří je poprvé a naposledy. Můžete se tvářit jak jste ještě výkonní, co všechno ve svém věku ještě dokážete. Plazíte se stářím a snažíte se ze všech sil se s tím vyrovnat. Je to poprvé a musím říci, že mě to vůbec nebaví. Se stářím totiž přichází další poprvé a každý den se s tím poprvé musím smířit.
Poprvé jdu na ples a bolavá noha mi nedovolí si zatancovat ani jeden taneček. Prostě mě stáří omezuje a já se omezuji nerada. V hlavě mám občas plány jako dvacetiletá, ale ráno se probudím, podívám se do zrcadla a světe div se, vůbec jsem neomládla. Na to se nikdy nemůžete připravit, prostě stáří je tady a je to poprvé.
Nemůžu si dělat co chci, jsem omezená tělem, penězi a ještě dalšími drobnostmi. Proč to stáří vlastně přichází? Proč člověk nemůže žít naplno a pak buch a umře.
Proč mám psát, co všechno jsem dělala poprvé? Vždyť je toho strašně moc a zná to každý z vás. Někdy to bylo hezké, někdy to bolelo. Prostě život šel stále dál. Je pravda, že jsem neudělala žádné hrdinské činy, jenom jsem žila. Poprvé mi někdo ublížil, ale nebylo to naposled. Šly se mnou radosti i strasti a já jsem se s nimi radovala i prala, ale to stáří přemoci neumím. Snažím se hodně, ale stále prohrávám.
Já vím, že se vám tato moje úvaha nelíbí. Není však ani smutná, je to jenom úvaha. Jo, stáří je poprvé a je to! No, ještě příjde něco poprvé, ale to víme všichni.
No tak dobře, já se s tím stářím ještě nesmířím, ale budu s ním boxovat, aby ten konec ještě nepřišel. Možná, že ještě něco zažiju, co vůbec nebude mít se stářím nic společného.
Přeji to tedy i vám všem!
Jaké bylo to vaše „poprvé“? Co vám nejvíce utkvělo v paměti, na jakou událost či činnost, kterou jste dělali prvně, nejraději vzpomínáte Zúčastněte se naší soutěže a napište nám svůj příběh na téma „Poprvé“. Více informací o soutěži najdete zde.