Mít, nebo být?

Jsem ráda, že mám, co k životu potřebuji. Čím jsem starší, tím míň toho je. Raději jsem, než mám. Přemýšlím, jestli je možné v tomto světě jen být, aniž bychom měli, a to cokoliv. Vždyť ani to tělo nám tak docela nepatří. To Země nám poskytla všechno, abychom ho měli. A jestli platí, že "bytí se týká prožívání a lidské prožívání je v zásadě nepopsatelné", pak není dál o čem psát. :-) Zajímavá kniha, kterou jsem četla kdysi dávno. Pěkný výtah z ní se ti Michaelo povedl. :-)

Michalko, nevidím to tak složitě, jak naše bytí popisuje p. Fromm. V mládí žijeme v modu hledání a poznávání a potácíme se mezi oběma mody. S přibývajícími léty žijeme v modu vlastnickém a je to přirozené se zakládáním rodiny a ve stáří jsme dospěli k modu bytí. Tak to mám já.

Míšo, článek jsem si musela pomalu přečíst dvakrát, abych pochopila o co jde.. Přesto nemohu jednoznačně říci, i kdybych ráda, že jsem v modu bytí...

Dobrý den, se jménem a dílem humanistického filosofa a sociologa E.Fromma jsem se setkala při studiu na FFUK.Je velmi těžké tohoto učence pochopit.

Jsem ráda za tenhle Tvůj další "psychotest". Nutí člověka se alespoň nad sebou zamyslet, když už se nedokáže moc změnit k lepšímu. Doufám, že alespoň v některé rovině o sobě mohu říct, že Jsem.