FOTO: archiv autorky
Soutěž: Poprvé v přítomnosti smrti
19. 3. 2016
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní
příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke
konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv
vulgarismy.
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
Lubomír Müller
22.3.2016 20:14
Je to silně emotivní a přitom tak prosté a při čtení se člověku odvíjí v obrazné paměti obraz popisovaných událostí i jeho vlastní zkušenosti s odchody blízkých nebo přátel z tohoto světa. Moc krásně napsané, Zuzano. Kdo zůstává v naší paměti, které se říká vzpomínky, ten nikdy doopravdy neodešel. Odešlo jen hmotné tělo, ale ne jeho duchovní otisk v nás. Ale někdy to tělo toužíme obejmout, vzít za ruku, pohladit to je pravda. Někdy schází. Změnit tuhle definitivu můžeme jen ve vlastní mysli, v tom, jak vzpomínáme. Vzpomínáš na "dědánka" bez bolesti a držíš ho stále za ruku. Věřím tomu...♥
Marcela Pivcová
22.3.2016 11:58
Myslím, že jsme se Zuzkou obě měly k dědečkovi silný citový vztah, byly jsme tak v rodině vychovávány. Možná, že Zuzka už zapomněla, že měla pro něho zvláštní oslovení - říkala mu "dědánku". Dědeček zemřel právě v ten den, kdy mu bylo 69 a půl roku. Asi ta sedmadvacítka (den po sv. Anně) mu byla osudná.
Anna Čípová
20.3.2016 13:32
Při čtení vašeho článku mi vstoupily do očí slzy a po přečtení posledního řádku jsem se rozbrečela. Dědeček z matčiny strany žil 17 roků bez obou nohou, jeho děti mu vykaly, vnoučata tykaly, Vozil nás na vozíku.který byl na ruční pohyb. Byl to silný člověk, který se dokázal se svým osudem prát. Děkuji osudu, že si na dědečka pamatuji. Za slzy se nestydím a paní Zuzance děkuji, že svým článkem oživila mé vzpomínky.
Marie Magdalena Klosová
20.3.2016 12:40
"Smrt není zlá,
smrt je jen kus
života těžkého."
Jiří Wolker
Katarina Schultzova
20.3.2016 08:49
Smrťou život nekončí, iba zabudnutie znamená koniec života. Kto žije v našich srdciach a spomienkach, nezomiera. Nekrológ .
Katarina Schultzova
20.3.2016 08:47
Smeťou život nekončí, iba zabudnutie znamená koniec života. Kto žije v našich srdciach a spomienkach, nezomiera. Nekrológ .
Jiří Hudeček
20.3.2016 06:55
Četl jsem Váš článek a ani nevím, jestli jsem při tom dýchal. Četl jsem a souběžně se mi promítal můj život. Ano i egypťané věřili v posmrtný život a také se na něj připravovali.
Růžena Antlová
20.3.2016 06:47
Můj stařeček říkával smrti se nebojím ta není zlá smrt je jen kus života těžkého.. snažím se to říkat při smrti svých nejbližších ,ale nějak to můj smutek nezmírní. I smutek patří k životu .
Lenka Hudečková
20.3.2016 06:40
Smutné vyprávění Zuzko, ale jak píšeš, patří to k životu....Jinak mám takovou malou náplast na takový smutek: Ten, kdo v srdci žije, neumírá!"
Zpět na homepage Zpět na článek
Doporučujeme
Články z Drbna.cz
Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.
Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:
- Váš nejnovější článek
- Nejnovější komentáře k vašim článkům
- Nové vzkazy od přátel
- Nové žádosti o přátelství
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí.
Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 16. týden
Asi nebudete překvapeni, když tématem vědomostního kvízu tohoto týdne budou "Velikonoční zvyky a tradice."
AKTUÁLNÍ ANKETA