Soutěž: Jak jsem se dotkla nekonečna

Moji milí, váhala jsem až do poslední chvíle, jestli si troufnu tuto zkušenost vůbec napsat a zveřejnit. Pak jsem sedla a napsala ji jedním dechem. Po 28 letech jsem již mohla. Poprvé v Poprvé jsem o této zkušenosti veřejně promluvila. Dříve to nešlo. Věřte, že si každý váš komentář čtu znova, stále dokola a vidím za ním konkrétně každého z vás. Děkuji !. Měla jsem přeci jenom malou dušičku. Jedná se o velice osobní zkušenost, kterou znali jen moji nejbližší a nyní i Vy, přátelé. Ano, tato zkušenost mi ovlivnila v dobrém celý můj život. Snad malinko „osvítila“ i Vás.. Děkuji..……. Vaše Vanda.

Také jsem zažila cosi , jen o tom nedokážu psáti, osobně asi ano.

Znám to jen z vyprávění. Je dobře, že jsou síly, které to dokáží vrátit. Až se sejdeme, budu ráda, když mi řekneš víc.

Některé poprvé si rádi zopakujeme. Řekla bych, že zrovna tenhle příběh, Vando, k nim nepatří. Vyvolala jsi mi vzpomínku na jeden zážitek z dovolené. Nakousla to Hanka R., ještě že Ti andělé strážní nad námi jsou ... a někdy se i zviditelní.

Vaše živočišnost se umí prát.

Nádherné a úžasné! Vladka

Znám, něco hodně podobného jsem zažila. Úžasně popsané... *****

Tvůj článek je tak působivý, že bych teď potřeboval celé hvězdné nebe ***********************************

Takový popis návratu do života jsem ještě nečetla. Opravdu krásné.

Vando, bylo to jistě úžasné a také jsi to úžasné popsala. Ale pro tebe a pro všecky kolem bylo štěstím, že jsi ten let nedokončila. Také vzpomínám na maminku. A představ si, také jsem nad jezerem vyfotila takového anděla.