Můj první vědecký experiment

Můj první vědecký experiment

21. 3. 2016

1. Leonardo by to mé babičce vysvětlil

Jako děcko jsem prázdniny trávil u babičky a dědečka ve Vysokém nad Jizerou. Měli u domu vlastní uzavřený dvůr, kde jsem měl postavený stan a v něm si užíval různá dobrodružství - i přes noc s kamarádem. Ale to jednoho dne skončilo mým prvním vědeckým experimentem. Pod námi bydleli Mikulkovi a s jejich dcerkou Zdeničkou, také v předškolním věku, jsem si denně hrával. A tak se stalo, že mi dovolila zkoumat její nahé tělíčko. Ona, kupodivu, tak vědecký zájem o mé tělo neměla. Jenže zcela nečekaně se tam objevila babička a výsledek jistě tušíte.

Tenkrát jsem jí ještě neuměl vysvětlit na příkladu geniálního Leonarda da Vinciho, že muži potřebují bádat odmalička, chtějí-li to někam dotáhnout. Dnes bych ji ukázal jeho perokresbu „Proporce lidské postavy“ – viz obr.1. Tak se stalo, že jsem ve svém poznávání tajemství a krásy ženského těla pokračoval až asi o 15 let později, možná ještě později. Ovšem, na rozdíl od Leonarda, jsem nikdy neměl touhu poznávat anatomii těla mužského, což je nevědecké. Takže se ze mne nestal žádný vědec ani umělec.  

2. Poznáváme jak věci fungují

Když jsme museli zbourat stan, zaměřil jsem se na vědecký průzkum technických záležitostí a nakonec jsem se také stal pouhým řadovým technikem. Nicméně jsem vždy měl tendenci bádat a přijít věcem „na kloub“ sám. Podobně jako chlapeček na ilustračním obr. č.2. Podívejte se teď, prosím, na něj. Dokážu si představit, co mu běhá v hlavičce:

No ták, kde jsi, plaváčku?

Čůral jsem jen kratičko,

spláchnul jenom maličko.

Tak už vyplav, miláčku …

 

 

Můj příběh věda
Autor: Libor Farský
Hodnocení:
(5 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Libor Farský
Míšo, děkuji za dobrý nápad. Bohužel do Doks nemohu přijet.
Marcela Pivcová
Omlouvám se Liborovi i ostatním čtenářům za překlep - slovo navíc - zjistila jsem trochu pozdě.
Marcela Pivcová
Libore, jaké štěstí, žes´v tak útlém věku nezkoumal třeba na onom dvoře zkoumat nějaké chemikálie. To by mohlo dopadnout daleko hůř! V pozdějším věku by asi naopak byly méně nebezpečné ty chemikálie.
Lenka Hudečková
Hezké, vtipně napsané, díky Libore :-)
Michaela Přibová
Libore, děkuji za humorný článek a přeji úspěšné pokračování v bádání :-)))
Eva Mužíková
Libore, opravdu jsi nebyl jediný, kdo v útlém mládí zkoumal.... My jsme měly pod stodolou jako děti velkou skrýš, vyrobenou z borovicových větví. Ty tam dovezl tatínek z lesa jako odpad po kácení stromů. TO SE TO ZKOUMALO....
VANDA Blaškovič
...jak ČR přišla o skvělého gynekologa...:)) škoda, Libore, ale skvělé ! *****
Jana Šenbergerová
Dnes otevřu starý časopis a je to tam zas ...:-)
Alena Várošová
Libore,ještě že jste to tak dobře vyzkoumala jak je vidět tak se vyznáte.Díky.5*
Karel Boháček
To je snad povinná anabáze ta hra na doktory, jak u kluků tak u holek, kdo to nepoznal, holt měl velké zpoždění v realitě života...

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.