Napoleon šansonu Charles Aznavour je v Česku

... taky je to kus mého mládí... mm

Pane bože, já žila v domnění, že už je po smrti. No ale stejně bych na něj nešla.

Sakra, já se sekla na celou čáru! To jsem kus vola! Z toho vyplývá,, že jsem byla na Paulu Ankovi, a ne na Ch. Aznavourovi. Sorry, asi to bylo tou přemírou prášků, co jsem za těch pár dní do sebe nasoukala. Tedy ... všichni o ní /o mně/ říkají, že je /jsem/ strašně pitomá... No, ale vidíte, s jakou jinou hvězdou mám KC navždy spojené. :-) :-) :-)

Pro mě je nejkrásnější Aznavourova píseň LA MAMA, zpívaná v mé milované francouzštině. U nás nazpívala M.Rottrová (Je v celém světě jediná, když zapomínáš, vzpomíná...).

Na koncertu Charlese Aznavoura v Kongresovém centru v Praze jsem byla před dvěma lety. Vystoupení - bombastické. Aznavoure mj. procházel i publikem, a zpíval svou, všemi očekávanou, Dianu. Tím rozpoutal tak skvělou atmosféru, že zpíval celý sál. Dianou své představení i zakončil a nastalo loučení. Paráda! Zítra budu návštěvníkům KC jen tiše závidět, a lehce si pozpěvovat ... všichni o ní říkají, že je v lásce nevěrná...

Aznavoura znám již od 60. let díky manželově babičce, která žila v Západním Německu a svého vnuka zásobila deskami uznávaných světových zpěváků. Vždy se mi líbily jeho písně a jeho zvláštní hlas. Že ještě žije je pro mne překvapením. Cením jeho vitalitu.

Francouzské šansony u nás byly v 2. polovině 60. let hodně populární, některé dostaly české texty a staly se hity, třeba tu píseň La Boheme zpívala Hana Hegerová jako Já se vrátím. Abych řekla pravdu, o panu Aznavourovi jsem už neslyšela tak dávno, že jsem ani nevěděla, zda ještě žije. Jeho věk a vitalita jsou obdivuhodné. Inu, arménské geny. :-)