Ilustrační foto: pixabay.com

Co mě vše nenapadne...

14. 4. 2016

Můj příběh

Autor: Roman Procházka

Hodnocení:

(4.8 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Lidmila Nejedlá 16.4.2016 10:04

To je pěkné, Romane! Vidím Tvoji rozesmátou tvář a Tvůj humor beru všemi deseti.

Hana Lafková 15.4.2016 20:55

Roman Procházka napíše román a pak jde na procházku...:-)

Jitka Chodorová 15.4.2016 19:39

Jo Romane, mluvíte mou řečí, škoda, že jsem nebyla v Doksech, třeba bych vás už taky znala.Díky za příspěvek.

Anna Čípová 15.4.2016 19:35

Užívat si každou vteřinu, a o to jde. Ne všichni to však umí.

Jana Šenbergerová 15.4.2016 19:18

Hezký písemný začátek. :-)

Marie Magdalena Klosová 15.4.2016 18:15

Pěkný lidumilný humor.Pobavila jsem se.mm

Marie Seitlová 15.4.2016 17:34

Veselý článek veselého člověka, který nás v Doksech bavil. Díky nováčku na ičku.

Alena Tollarová 15.4.2016 17:29

Želva že sotva chodí? Moje Poldinka dokáže pěkně fofrovat. Romane, pěkný první písemný počinek na íčku. Těším se na další.

Květoslava HOUDKOVÁ 15.4.2016 16:02

Slyšela jsem dokonce vtip ve smyslu, že: "Územím seniorů je Kaufland a jejich tempo je vražedné!" (Já to mám do Kauf... dost daleko, dojedu tam tak 2x/rok (pro alobalové speciel. hlubší misky pro grill - jinde jsem je neviděla) - zatím jsem ušlapána nebyla.

Libor Farský 15.4.2016 15:57

Výborně, Romane. Vítám Vás mezi mně podobné polofilosofy a polobásníky. *****

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá