FOTO: archiv autorky

Můj plán: Hlavně vydržet!

25. 4. 2016

Můj příběh soutěž - můj plán

Autor: Naděžda Špásová

Hodnocení:

(5 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Marie Magdalena Klosová 27.4.2016 14:25

Mysl,či duše upnutá k povznášejícím cílům nedovolí tělu,aby ji předčasně opustilo.No né,to se mi /asi/povedlo! :) mm

Lenka Hudečková 27.4.2016 13:33

Naďo, myslím, že to máš moc pěkné plány do budoucna. Tak ať se splní!!! *****

Lenka Hradecká 27.4.2016 10:39

Naďo, taky budu držet palce a tvým plánům rozumím. Cítím to také tak.

Marie Seitlová 27.4.2016 09:12

Naďo, hlavně být pozitivní a svůj plán plníš dobře. Také Ti držím palce.

Zuzana Pivcová 27.4.2016 08:56

Každý, kdo se dostal do situace, kdy nevěděl, zda bude žít, přehodnocuje vše a je ve svých "plánech" mnohem zodpovědnější než dřív. Tak hodně vážného i veselého plánování, Naďo!!

Jitka Chodorová 27.4.2016 08:49

Naďo, držím palce, máte podobné plány jako já, moc Vám rozumím. Tak vydržte, jdete na to dobře. Díky.

Hana Rypáčková 27.4.2016 08:17

Naďo, je to tak.....♥

Zpět na homepage Zpět na článek

Jitka (66 let): Nesnáším, když mi cizí děti říkají „babičko“. Taky vám to vadí?

Synové se rozvedli, mají nové partnerky, vyženili děti. Takže k mým dvěma vnučkám do rodiny přibyly další dvě dívenky. A obě mi automaticky začaly říkat „babičko“. Když jsem vyjádřila údiv, se zlou jsem se potázala.

Redakce

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá