Ilustrační foto: ingimage.com

Děda ve školce

30. 4. 2016

Můj příběh rodina vnoučata

Autor: Oldřich Čepelka

Hodnocení:

(4.7 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Bořek Hrabina 2.5.2017 12:12

Perfektní. Tomu se říká kladný pohled na ten hnus kolem. Nezbývá, jen souhlasit.

Jitka Havlová 3.5.2016 18:21

Krásně napsané povzbuzení pro nás všechny, díky za ně.

Hana Lancová 2.5.2016 09:19

Líbí. -)))

Helena Votíková 1.5.2016 18:01

Moc pěkné. Dávám za 5*:-)

Jarmila Komberec Jakubcová 1.5.2016 12:51

Pane Čepelko, anglická konverzace mi mluví z celé duše. Článek je velmi pěkně napsaný. Je dobře, že jsou mezi námi i pozitivně myslící senioři.

Olga Štolbová 1.5.2016 12:14

Prima injekce pro dědečky a babička, a nejen pro ně. *****

Libor Farský 1.5.2016 11:55

Mluvíte mi z duše. O té zdvořilé anglické konverzaci mám již také koncept článku, na základě vlastních zážitků. Závěr jste formuloval za *****

Květoslava HOUDKOVÁ 1.5.2016 10:50

Pane Čepelko - hezký článek a jeho poslední 3 slova se stala mým "malým závazkem" již při odchodu do důchodu. Snažím se plnit, i když občas už to narušují zdravot. problémy.

Lenka Hudečková 1.5.2016 10:22

Pane Čepelko, moc hezky jste to napsal, článek se mi líbí. Držím palce, abyste měl ještě hodně elánu do dalších dní, týdnů, měsíců a let :-) *****

Zpět na homepage Zpět na článek

Renáta (64): Vnuk k nám už raději nejezdí, nepřijal naše pravidla výchovy

Nemám vlastního syna, ale syna, kterého jsem vyvdala. Jeho dítko, tedy náš vnuk, je od malička pěkně rozmazlený. Vlastně to začalo hned po jeho narození. Pořád byl v takové sedačce a někdo ho musel houpat. Neustále, bez přestání, až do jednoho roku.

Redakce

Mezi námi chlapy

Co řeší malí kluci? A mohou jim dědové poradit? Tady je ukázka jednoho spontánního mezigeneračního rozhovoru.

Oldřich Čepelka

Marta (71 let): Mám helikoptérovou snachu a rozmazleného vnuka

Moje snacha všechno ví nejlépe a je mistryní v interpretaci toho, co četla na internetu. Léta jsem mlčela, protože jsem nechtěla být protivná tchyně. Ale nyní dlouho hromaděné napětí v rodině vybouchlo. Zažívám nepříjemné období a naději na změnu nevidím.

Redakce

Křižovatky alebo rozprávanie o Leoši Janáčkovi

Vlak sa pomaly vliekol. Sprievodca sa už ani neunúval s cestovnými lístkami. Končí na hraniciach.…

Vlastimila Kosorínová

Rodina to považovala za můj hřích

Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří, blázniví, ztřeštění a plni ideálů. Rok a půl společných výletů, návštěv výstav, kin, chtěli jsme se prostě bavit.

Michaela Přibová