Proč každý stárne jiným tempem?

Nechci se trápit jestli stárnu rychle, nebo pomalu. Prostě to neřeším a to je dobře.

Dík za každé nové ráno. Když by mně nic nebolelo, asi bych už nežila. Neřešit neřešitelné a život brát s nadhledem.

Jsme jací jsme, něco ovlivníme, něco ne, prostě než nám dohoří svíčka, tak milujme život .

Pěkný článek a ještě lepší názor v komentáři Jany Š. Ano souhlasím s Naďou,je to geny, normální stravou a pohybem.Někdo může pečovat o svůj vzhled nejdrašími krémy a kosmetickými zásahy a stejně mu to je prd platné a takových případů kolem sebe znám.Ale mají třeba štěstí...každý to máme nějak nastavené a jsme rádi,že žijeme.

Lidmilo, Ty krásná lázeňská dáma, vždyť to byla recese.

Jitko, je lépe nad tím nepřemýšlet. Stárnutí je tak přirozené, jako potřeba dýchat. Hlavně stárnout důstojně. a proto se nedivím, že jsem se Ti jako kolozubá čarodějnice nelíbila. Měla jsi pravdu.

Výzkum lidského genomu je v lékařství krok kupředu srovnatelný s objevem antibiotik v polovině minulého století. Slibuje nové možnosti v léčení o kterých se nám dosud ani nezdá.

Souhlasím s paní Šenbergerovou.

Kromě genů a zdravého životního stylu je důležitý optimismus. Kdo jde životem s úsměvem vypadá mlaději než ten, kdo všude vidí jen negativa a zbytečnosti.

Měla jsem prababičku, která měla 9 dětí. Všichni se dožili přes 90 let. Moje nejmilejší tetička 99 roků. Tak nevím, kdy to sekne se mnou.