Co s hlemýždi na zahradě? Do výkupen s nimi!

Tito měkkýši se mi také moc líbí, a jak jsou tichouncí. Jako malí jsme je dávali na zdi domů, a vsázeli se, který nejvýš doleze. Zahradu nemám, a když ho vidím někde u cesty, vhodím ho do trávy. Jinak je mám ráda jako delikatesu. Ale to už je jiná záležitost, kterou nechávám na dobrém kuchaři.

Šneci j velká delikatesa oblíbená hlavně v Francii. Já z nich připravuji výbornou fáš, bohužel z mé rodiny to nikdo nechce jíst. Což opravdu nechápu.Jen moje pětiletá vnučka je přede mnou schovává abych prý je nesnědla.

Šneci s ulitou se mi moc líbí a vždy v létě v jižních Čechách, když třeba jdeme z koncertu a je po dešti a oni se rozlézají ze školní zahrady ven na chodník, sbíráme je a dáváme zpátky do trávy. Jsou jich i desítky. Určitě bych je nesbírala a nedávala do výkupny, ani za cenu dobrého výdělku. To tedy ne. :-)

...manželka je taky sadistka na slimáky made in spain. Kde se to ve Vás děvčata bere ? Prosím - tenhle článek je o hlemýždi zahradním, nekazte ho sadismem a násilím.

Já už jsem plzáků zničila aspoň 50.

Taky s nimi bojuji.... A přemýšlím o masíčku.Ale ten hlen...Dnes jsem našla prvního plzáka a zájem o něj měla ropucha, přesto jsem ho aspoň propíchla...

To já bych si u nás docela přivydělala k důchodu,ale šnečky nesbírám ani kdybych na chleba neměla.

Šneci jsou pěkný potvory, dokážou překousat kde co. Ale já mu to oplatit - tedy překousnout ho - nedokážu. Ale u nás jich teď moc není, tak bych si sběrem asi nevydělala ani na slanou vodu.

Žádnému šnečkovi, který má domeček,bych neublížila a už vůbec bych ho nedala do sběrny.Každá ulita mě přijde jako zázrak přírody.Ale slimáky bez ulity nemilosrdně ničím.

Ano, šnečci jsou krásní, ale......přestala jsem s nimi kamarádit když jsem jednoho přistihla při činu jak mi "překousal" stonek jiřiny o průměru větším než 1 centimetr ve výšce 10 cm nad zemí - a bylo po rostlině, už ten rok nevykvetla. Do té doby jsem všechnu vinu za škody dávala slimákům, ale šneci jsou ještě horší. Házela jsem je tedy přes plot daleko do lesa. Děti se mi smály, že se mi stejně vrátí a bohužel to byla pravda. Několik jsem si poznačila na ulitu barvou...vrátili se. Zatím moc neprší a už jsem jich nasbírala kolem 100, vloni po dešti každý den 70 - 100 a nikdo je tady nevykupuje.