FOTO: autorka

Příběh na 100 slov : Pohledy z poslední řady

12. 6. 2016

Můj příběh

Autor: Dana Kolářová

Hodnocení:

(5 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Dana Kolářová 28.8.2016 19:14

Paní Jitko, děkuji za milá slova a Pohádky lze koupit na adrese: http://www.stahuj-knihy.cz/stahujknihy/eshop/0/3/5/723-Kolarova-Danuse-Pohadky-pro-Adelku

Jitka Valachovičová 28.8.2016 08:05

Paní Dano, hezky napsáno = je to ze života, kdybych tam byla i já, byly bychom vzadu dvě a bylo by ještě veseleji. Já chodím s hůlkami NW-----teď se budu pídit po Vaší knížce "Pohádky pro Adélku" - chtěla bych jí pro vnučky pod stromeček, škoda, věnování autorky by bylo pěkné. zdravím♥

Eva Mužíková 20.6.2016 17:44

Danko, krásné fotky, ta : " Ve výstavní síni" mne pobavila... díky za přiblížení krásné atmosféry...

Dana Kolářová 17.6.2016 17:02

Děkuji všem za milá slova.

Elena Valeriánová 15.6.2016 13:08

Není co dodat, jen *****

Dana Kolářová 14.6.2016 14:52

Alenko, děkuji a s nedělí souhlas.

Alena Vávrová 13.6.2016 17:57

Dano, moc hezky a hlavně s vtipem jsi všecko o srazu v Loučné svým příspěvkem doplnila. A naše nedělní zpívánky také neměly chybu.

Zuzana Pivcová 12.6.2016 21:27

Myslím, že není vždy rozhodující, zda sedí divák v první nebo v poslední řadě při představení. Podstatné je, jak ho prožívá a jak v něm jeho duše spoluúčinkuje. :-)

Marie Seitlová 12.6.2016 17:31

Danuš, už jsem se koukla, opět výstižné. Díky.

Dana Kolářová 12.6.2016 17:31

Majko, i já děkuji i za oko na posledního, dobře jsem si všimla. :-) A, že tvé pozvání vyvolalo tolik pozitivních reakcí. Vždyť když se k perfektní organizaci přidá srdíčko, není se co divit. Prožila jsi dětství v krásném kraji a návrat do rodných míst je nejkrásnější. Ještě jednou děkujeme za pozvání!

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Šokující jízda trolejbusem MHD v Praze. Lidé nevěřili svým očím, co je při jízdě čekalo za překvapení

Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující v trolejbusu, který jsem na přepravu využil i já, bylo doslova k neuvěření.

Roman Procházka

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá

Zápisník starého muže: Kolaps po dlouhém stání

Čtu, že středoškoláci v Žatci zakončili vojenský výcvik přísahou, tři z nich při nástupu…

Zdeněk Folvarčný

Pan Králíkář

“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela muže se zvířátky, které doma k dispozici neměla.

Ilona Ondráčková