FOTO: archiv autorky

Vtipnější vyhrává, aneb: Kdo se směje naposled...

25. 6. 2016

Můj příběh

Autor: Marcela Pivcová

Hodnocení:

(5 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Zuzana Pivcová 25.6.2016 18:54

Vzpomněla jsem si, jak jsi vezla ze školy kolegu, který měl asi 150kg a musel mít posunutou sedačku, a někde v Kolodějích v zatáčce on svou vahou málem hodil Trabanta až na zábradlí mostu přes Lužnici. Alespoň tak si to nějak pamatuji. Ale tolik vzpomínek na něj jako Ty pochopitelně nemám. :-)

Dana Kolářová 25.6.2016 18:33

Znám ten fór vlastně všechny a děkuji za další vzpomínku na Tráboše.

Zpět na homepage Zpět na článek

Straka a kuřecí polévka

Koupila jsem kuřecí maso na polévku. Kůžičku jsem stáhla a nechala osmahnout na pánvi. Vím, že se to nemá, že je to nezdravé – ale když je to taková dobrota! A jednou za čas…

Věra Ježková

Lenost, která mohla mít fatální následky

Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o život. V neděli jsem se vrátil z dovolené na Slovensku. Někteří nad ní i ohrnují nos. Je to krásná země plná nádherné přírody a příjemných, přátelských lidí. Hlavně se s nimi domluvíme bez výuky cizího jazyka a jsme si navzájem blízcí.

Jindřich Berka

Zápisník starého muže: Co se mohlo stát, ale nestalo

Místní pivovar má už dlouhou tradici a patří mezi ty velké a významnější. Velké určitě, aspoň co do…

Zdeněk Folvarčný

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá