Český fenomén: modrá džínová bunda

Džíska je nadčasová, oblíbená napříč generacemi, nositelná téměř k čemukoliv a geograficky rozhodně není fenoménem Česka.

Také jsem měl období, kdy jsem chodil v fialovém obleku a mezi polobotkou a nohavicí svítily bílé ponožky. Jako kluk jsem džínovou bundu rovněž chvíli nosil.

Lidičky, džísky z let 70-80 to byl matroš, to už neseženete, dodneška lze nosit, ty dnešní za 3 měsíce jdou do popelnice ..Cooper,Levis,Wrangler - to byly barvy.

Paní Alexandro, mrzí mne, že jste můj příspěvek nepochopila. :-(

Nikdy jsem ji neměla ...

"Džísku" jsem ráda nosila. Teď ji na sebe vezmu tak jednou, dvakrát za rok. V poslední době tyto bundy často vídám na bezdomovcích.

Znám jednoho archivního badatele, je to známý výtvarník, grafik, se řadou ocenění, už hezky přes 70, který jinak než v džínovém nechodí, je to jeho styl, a rozhodně není prototypem průměrného Čecha s mobilem a vyšmajdanými botami. Já sama mám od loňska, kdy jsem značně ubrala na váze, také džínovou bundu, nosím ji sice minimálně, ale rozhodně si nepřipadám jako součást nějakého českého fenoménu, přesněji řečeno, nad tím nepřemýšlím. Co je nadčasové, úžasné nebo naopak ubohé a nevkusné mě totiž nechává v naprostém klidu. Osobitost spatřuji v něčem úplně jiném.

Asi se podvědomě musím lišit - nikdy jsem neměla džínovou bundu, ale džíny nosím od mládí a nehodlám přestat, mobil nosím v kabelce a boty vyhazuju dřím než je vyšmajdám.