Ilustrační foto: pixabay.com

Glosa: Stáří leze do peněz

5. 7. 2016

glosa Můj příběh

Autor: Hana Šimková

Hodnocení:

(4.6 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Hana Šimková 28.7.2016 05:43

Ta stařenka na obrázku se ale špatně nemá. Chodí po kavárnách se svým pejskem a klidně si odpočívá. Stará se o sebe hezky, viz modré nehty a nemá nouzi, viz všechny šperky.

Eva Mužíková 8.7.2016 22:07

Hezky napsané, určitě v mnohém bohužel pravdivé....

Hana Šimková 8.7.2016 11:54

Ano, ale o tom to celé je, ale radovat se, je určitě dobré.

Anna Čípová 8.7.2016 07:33

Hodně pesimistické. Proč přemýšlet o budoucnosti? Co se má stát, se stane a proto se raduji z každého dne.

Květoslava HOUDKOVÁ 7.7.2016 12:35

Potěšení z úvodního obrázku: Pejsek ŠPIC mi vrací vzpomínku na krásných 15 let, prožitých s fenkou SABINKOU (Špic). Vychovala jsem si ji tak, že jsme spolu projezdily ČR - všude hodná, poslušná. Od 50ti let věku jsem už jezdila na "senior"-pobyty = slevy pro mne a Sabina zdarma! Tady v Pečováku pes povolen není - ale už bych "svého" ani nechtěla - vyřešeno BEZ STAROSTÍ a výdajů = fungováním "Psí MŠ". Dle dohody hlídám hodnou a poslušnou Terinku (kříž. pudl/kokr) a jsme tak spokojeny obě, procházky a pohyb zajištěn (těžko jen říci, kdo koho venčí, že?)

Eva Krausová 7.7.2016 07:31

Myslím, že pokud trochu slouží zdraví, není třeba naříkat. Prostě nacházet i ve stáří hezké chvilky. Já mám nějak ke stáří úctu čím dál větší. Ale ani ti mladší to v dnešní době nemají jednoduché, nezaměstnanost, drahé byty ap. Je prostě potřeba vyjít hlavně ven, do přírody, radovat se z modré oblohy, vůně posekané trávy, z toho, že tu člověk ještě může být... A to není málo.

Hana Rypáčková 6.7.2016 19:07

Před dvaceti lety říkala kamarádka své mamince, když si naříkala."Ty nejsi nemocná, ty jsi jenom stará." Často na to vzpomínám, kdy ona už také naříká. Ale je ještě k tomu nemocná.

Hana Šimková 6.7.2016 18:32

Jarmilko, souhlas není podmínkou.

Jarmila Fialová 6.7.2016 18:09

Tak nevím,asi ještě nejsem stará,protože s většinou nesouhlasím.

Zdenka Jírová 6.7.2016 00:16

Je to pravda, ale snažím se na to moc nemyslet, kdo ví, co bude. Nejsem zvědavá.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Glosa o jednom šedivém dni

Byl jednou jeden úplně šedivý den. Nebe bylo zatažené a ptáci nelétali a nezpívali. Někam zalezli. A lidé byli také někde zalezlí. Zřejmě doma. Ani děti si nehrály na hřišti. Sídliště ovládlo ticho. A ten den byl celý úplně šedivý.

Jan Zelenka

Úvaha záchodová

Jsou jisté spojníky mezi námi všemi. Nic nemáme víc společného než vyměšování. Je to tak, ať se na to koukáte, z které chcete strany.

Zuzana Zajícová

O vesnické hospodě

Ve vesnické hospodě si obvykle všichni tykají, obrací do sebe půllitry s vychlazeným pivem a řeší státotvorné problémy, stav fotbalové ligy, inflační tlaky, případně stav své rodiny. Občas také i bolavé nohy a dávnou minulost, a přitom si nostalgicky říkají - jó, to byly časy!

Jan Zelenka

Sbírání nových perliček radosti s vůní zimy

A je to za námi. Zase jedny Vánoční svátky i oslavy Nového roku jsou již minulostí. Jen ještě připomínka v podobě stromečku a vánoční výzdoby a některých neuklizených dárků.

Soňa Prachfeldová

Co by, kdyby…?

Říkáte si někdy, co by bylo, stalo se, kdybyste něco byli bývali udělali jinak? Já moc ne, vlastně skoro vůbec. Vždy jsem dělala to, co jsem v dané chvíli považovala za nejlepší, co jsem mohla, čeho jsem byla schopna – a dělala jsem to, jak nejlépe jsem to uměla. Tak proč to zpochybňovat?

Věra Ježková