Jiří Hudeček
6.7.2016 07:48
Kam se hrabe pan Nekvasil!
Oldřich Čepelka
4.7.2016 18:49
Jo, Jitko, přesně takhle se to stalo!
Jarmila Komberec Jakubcová
3.7.2016 08:15
opravdu úžasné, to bych fakt dohromady nedala - hodnotím za jedna
Ilona Erika Kolář
2.7.2016 23:40
Báseň mi stylem trochu připomíná prokleté básníky, což není moje oblíbená poezie. Na mě moc drsné.
Hana Rypáčková
2.7.2016 21:06
Já si to vyložila tak , že básník přirovnává svůj žaludek k hrnci- málem se poblinkal/ nakouklo jídlo/bylo mu špatně a tušíme proč....O živočišnosti básníka nevím.
VANDA Blaškovič
2.7.2016 20:06
Pane Oldřichu, je dobře, že rozumíme ještě legraci a recesi...ale ty Vaše homonyma mne docela vyděsily...takže, tvorbě zdar !!!...)))
Oldřich Čepelka
2.7.2016 19:59
Teda, paní Vando, úplně jste mne ohromila svým rozborem, hodně jsem se bavil a děkuji. Dokonce bych většinu vašich závěrů přijal (a neřeknu kterých ano a kterých ne). Ale samozřejmě - je to prostě velká hra s češtinou, s tzv. homonymy (dvojice slov se zcela různými významy), hledání, vymýšlení děje, prostě se narvat do formy, kterou jsem si předem zvolil. Chystám další, už ne tak rozverné...
VANDA Blaškovič
2.7.2016 19:18
Vážený pane Oldřichu, tato skvělá, zdá se, rozporuplná báseň je další ukázkou Vašich širokých tvůrčích metod. Nutí mne, podívat se na Váš profil, neb mám siestu, tudíž čas a dobrou náladu… Báseň je psána subjektivní formou a zásadně se liší od zdejší tvorby. Vaše forma tvorby je tak zvaně hravá a nepostrádá prvky originality.. Z vaší básně čiší nejenom živočišná chuť k jídlu, ale i chuť k běžnému, možná staromládeneckému životu? Či naopak zhmotňuje autentické zkušenosti s léty prožitými po boku švarné kuchařinky? Jsem malinko z básně rozpolcená, vím, moje chyba..:)… Jak se zbavit jejího dráždivého vlivu na organismus i psychiku? Předpokládám, či si dokonce troufnu tvdit, že jste muž s básnickým střevem, kterého trýzní občas nesnesitelný hlad a chuť někoho zakousnout. Jakékoli libé i nelibé pachy vás zřejmě uvádějí do transu. Nedivím se Vám !! Jste citlivá duše, prožívající každý okamžik na 100%... Z veršů i fota se skutečně na nás line vůně knedlo-vepřo-zela….až pohltí nás zcela !!...:)) Váš neklid se společně s naším neklidem a zvědavostí v závěru básně stupňuje, graduje, objevují se dokonce prvky paniky až hrůzy….a nedivme se pak autorovi, potažmo nám, že vyúsťuje v uchopení skleničky. Jedné, druhé, třetí….Tak na zdraví, pane Oldřichu Ne všechny Vaše myšlenky jsou zde myšleny žertem…)) nabádají nás všechny, zamysleme se nad sebou !..:)) Myslím, že jste se touto tvorbou zařadil rázem mezi prokleté básníky. Mne jste ovšem docela pobavil….:) a du si koupit pěkně prorostlou, vepřovou krkovičku..:)
ivana kosťunová
2.7.2016 16:15
Vypadá to, že stále ještě slavím - oprava vepřové a špalíčky :))
ivana kosťunová
2.7.2016 16:14
Po obzvlášť veselém Silvestru jsme vždy ocenili vekřové výpečky s bramborovými škalíky a zelím. Hádám, že i vás tenkrát postavil tento pokrm na nohy, a v tom případě je tato óda namístě.
Načíst starší příspěvky