Na serveru Novinky.cz vyšel článek...
Ilustrační foto: ingimage.com

Na serveru Novinky.cz vyšel článek...

6. 7. 2016

Moderní matky a vaření? Kombinace, která se často nevidí. A v něm mě zarazila tahle část :

"Dalším problémem je i fakt, že stále více mladých rodičů neumí vařit vůbec. Buď jejich rodiče také nevařili, nebo se jim jednoduše nechce. Nehledě na to, že to často i vzdávají, hlavně když je dítě příliš vybíravé, a oni neví, co s tím," dodává k problematice odbornice.

Vychovala jsem pouze jedno dítě, ale nestalo se mi, že by bylo příliš vybíravé, jak se to může stát?. Přece je malé a soukám do něj to co uvařím, v době kdy je k jídlu čas. Moje dcera jedla všechno, zeleninu v polévce, dokonce i cibuli, protože na to byla takhle zvyklá. Jednou se mi vrátila z prázdnin u babičky na Moravě, kde byly i děti mých sester a najednou začala v hovězí polévce dávat na kraj talíře všechnu zeleninu. Na dotaz, proč to dělá mi odpověděla, že to nejí. V tu ránu dostala pohlavek až ji hlava skončila v tom talíři a bylo po problému, zelenina se dál konzumovala a v podstatě jí všechno dodnes a tak i její dcera.

Nezdá se vám, že dnešní matky do výchovy svých, ještě maličkých dětí, připouštějí příliš demokracie, nebo jak to nazvat? Pak se diví, že děti s nimi mávají jak se jim zachce.

Nedávno mi už dospělá neteř řekla, když jsem ji nabízela krůtí játra na slanině s rýží, že to nejí. Když jsem se ji zeptala proč, tak řekla, že to nikdy do pusy nevzala. Tak jak může vědět, když neochutnala? Přesvědčila jsem ji, aby jen malounko ochutnala,  no a na mě už nezbylo.

Já vím, je jiná doba, za našich mladých let se jedlo co bylo na talíři – nechceš? Dám ti to do trouby, až budeš chtít tak to sněz (večer se to vyhodilo do korýtka praseti). Nic jiného, kromě chleba se sádlem nebo máslem jsme nedostaly.

Zřejmě ty vybíravé děti jsou dětmi vybíravých rodičů a tak máme sortu vybíravých, kteří jsou z toho nešťastní, nebo spokojeni?

 

 

 

 

děti rodina
Hodnocení:
(5 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zdenka Jírová
Učila jsem svoje děti jíst to, co bylo uvařeno. Když se ofrňovaly, nedostaly žádný pamlsek jídlo dostaly k večeři. Dodnes jimu mě chutná, když je pozvu na oběd, vylizují talíře. Nejmladší vnuk 10 let, vždy chce polévku od babičky, protože prý je nejlepší. Potěšilo mě to. Na včerejšek jsem napekla pekáč buchet s tvarohem pro rodinnou sešlost a jen se zaprášilo. Záleží na rodičích, jak děti k jídlu vychovají. Tady žádná "demokracie" neplatí. Rodiče jsou od toho, aby dítě vychovávali, učili je životu a ne aby dítě vychovávalo rodiče. To by je vlastně ani nepotřebovalo.
Elena Valeriánová
Nase generace vychovávala děti po svém a řekla bych, že ve většině případech měly nastolený pevnější a přísnější řád. Dnes je to americký (demokratický asi ne) způsob výchovy. Rozhodují děti, co budou jíst, kam se pojede na výlet. Rodiče se stokrát ptají na jejich názor či spíše přání. Dítě je fenomén. Pamatujeme všichni dobu, kdy jsme měli děti malé. Na svačinku dostaly krajíc chleba nebo kus buchty, dnes všelijaké zdravé a hlavně drahé tyčinky, sladká pitíčka apod. A tak je to i s vařením, vše se dá koupit už pro miminka. Nač potom vařit?
ivana kosťunová
Dost často se setkávám s tím, že se v rodinách nejí společně v určenou dobu, ale děti dostanou jíst, když mají hlad, tzn. když si samy řeknou o jídlo. Asi nějaký nový směr. Vyzrála jsme na to tak, že jsem vnučkám řekla : U nás je to jako ve školní jídelně. Všichni jíme najednou.
Květoslava HOUDKOVÁ
Jezdila jsem s vnoučaty na týdenní pobyty a zřejmě jsem mohla mluvit o štěstí, když mi dcera i snacha (střídání vnoučat) říkaly: "Mami, s jídlem si nedělej starosti - děti sežerou všechno a vypijí i koze pití" -a totéž platilo, když byly občas u mne.
Danuše Onderková
Moje děti jedli také vše co jsem uvařila, pokud nechtěli, dostali to k večeři. Vzpomínám si, že nejstarší syn, byly mu necelé dva roky, mi najednou odmítal jíst chléb. Já se potom začala pídi v jeslích jak jí a dověděla jsem se, že jeden den nechtěl jíst a sestřičce jí ho bylo líto a tak mu dala kousek housky co měla na svačinu. A to se opakovalo asi týden, než jsem na to přišla, doma jsem do něj chléb dostala vždy nějakým fíglem. Dala jsem přísný zákaz mu dát něco jiného než mají ostatní děti. Sestřičce to sice rvalo srdce :) , že David bude hlady, ale hned druhý den jedl nádherně a bez problému. dnešní mladí neumí moc vařit, protože si vše koupí jako polotovary. I pro děti je dnes vše ve skleničkách a je to pro rodiče jednodušší. Myslím si, že ale není nad domácí stravu. přiznám se, že jsem to jednou ochutnala a vůbec mi to nechutnalo.
Hana Rypáčková
V každé rodině se trochu jinak vaří a s dětmi nejsou problémy. Jen s jedním vnukem /byl poprvé/ jsme měli na chalupě problém /jeho táta je vybíravý a nejí zeleninu/. Když nesnědl oběd a šel si namazat krajíc, nedostal pamlsek, nejel se koupat... Za dva dny už nebyl mlsný. Neměl čas na nějaké extravagance. Zapadl do davu.Nic mu břicho neprovrtalo. Ale doma to zase nejedl.
Jana Šenbergerová
Nevzpomínám si, že by se mé děti v jídle vrtaly. Jejich to dělají běžně. Jsem moc zvědavá, jak jim bude chutnat u nás. Když nejsou v dosahu rodiče a nepojídají mezi jídly sladkosti, docela jim chutná, co dostanou. Když jsem byla dítě, neexistovalo nesníst, co bylo na talíři. Tato "deformace" mi zůstala, a naši by se moc divili, jak mi teď chutná.
Libuše Křapová
Já jsem nikdy děti do jídla nenutila, ale měli jsme stanovená pravidla. Nemáš hlad a nechceš jíst? Dobře, nemusíš. Asi tvoje tělo nechce. Necháme ho odpočinout a tudíž nedostaneš nic jiného až do dalšího. A pokud jeho sourozenec dostal čokoládu, zmrzlinu či jinou dobrotu, máš smůlu. Neměls přece hlad. Pokaždé, když řekly, že tohle jíst nebudou, musely ochutnat a sníst tři lžičky. Pak teprve se rozhodly, zda to budou jíst. Pokud se pak najedly, všechno bylo v pořádku, pokud jídlo odmítly, platil bod číslo jedna. Stávalo se to výjimečně, právě proto jsem jim nechuť k určitému jídlu tolerovala. Ani nám dospělým některá jídla nejedou. Dcera nesnášela rajčata, tak jsem ji nenutila. Něco nerad máme každý a na jiné zelenině si pochutnávala. Možná náš systém zní složitě, ale fungovalo to bezvadně a děti vždycky věděly, co si můžou dovolit. A rozhodnutí při tom bylo na nich.
Helenka Vambleki
Sama jím zéměř všechno, u svých dětí jsem každému tolerovala maximálně dvě potraviny, které nejedly, ale u vnuka vidím u nich doma přesně jev v článku popsaný - tohle nejí, tohle nejí...kupodivu, loni jsem ho měla na prázninách u nás doma ještě s dalšími dvěma dětmi a všichni jedly téměř všechno. Tak nebudu chválit den před večerem, možná bude letos v srpnu vše jinak :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 46. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?