Kouzlo časů minulých: Místo nahoře

Já už bych se na to vykašlala, vyčítat někomu v jeho 81 hříchy mládí, mě se naopak jeho vzpomínky docela líbí, protože poměrně trefně popisuje tehdejší poměry. Červený řidičák byl tehdy pro někoho vysněnou metou, pro jiné zas noční můrou, když se na něj tlačilo, aby vstoupil do strany. Mám osobní zkušenost, cituji: "Soudružko, soudruzi nahoře poukazují na to, že žádná ze soudružek sekretářek není ve straně? Co vy a strana?" Krve by se ve mně nedořezal, naštěstí mě napadla výmluva: "Soudruhu náměstku, děkuji za důvěru, ale obávám se, že nemám dostatečně dobrý kádrový profil. Oba mé rodiče vyhodili ze strany." A byl pokoj, soudruhu náměstkovi , mému tehdejšímu šéfovi, byl samozřejmě můj kádrový profil jistě dobře znám, ale nechal mne už na pokoji a moje čest byla zachráněna, protože takhle jsme to tenkrát vnímali- přijmout červený řidičák bylo vadou charakteru, ať už tenhle poklesek obhajoval majitel čímkoliv.

No jo, problém byl v tom, že řada těch, kteří byli chartisté a různí další proti režimu v 70. letech, byla kdysi "z mladické nerozvážnosti" zapálenými straníky, třeba Pavel Kohout, paní Jirásková, atd. Ti po osmašedesátém vystoupili nebo byli vyloučeni. Po listopadu se snesla kritika především na ty normalizační, kdežto z těch původních byli najednou mnozí odbojáři. To se mi nelíbí.

Nebyl straník jako straník a to beru i dneska. Znám dříče a pomáhali lidem jak se dalo. Když ostatní ještě spali tak v sobotu organizovali a makali na akcích Z, zajišťovali výrobu, žně. Dnešní politici jsou princátka.

Takové "zpovídání" nemám ráda, označení"oni mě tam lákali" už vůbec ne. Využil jste dobu , tak jaképak ONI, byl jste jedním z nich.

Mně to také zrovna "kouzelné" nepřipadá ...

Přesně taková to byla doba, jsem ráda, že už skončila.

nevím o jakém kouzlu časů minulých pane Kašík píšete. Jste ještě pořád komunista? Jinak je to pod moje rozlišovací schopnosti. Spadla klec...

....to vypadá, jako, já nic, já muzikant...za Váš postoj a život mohli ostatní, či Vy, pane soudruhu?