Tchýně

..nevím - nejsem tchýně, ale není to divné psát tchýně o tchýních, připadá mi to nějak alibistické. Psát by tu měly snachy a zeťáci. Definice : zlou tchýni mám doma a hodnou babičku na venkově, takže nic doma !

Jsem tchyně, ale nestěžuji si, každý žijem vlastním životem a když je zapotřebí pomůžem si navzájem. Znám ale i takové případy zde popisované a pak ty tchyně srdečně lituji, pokud si to nezaslouží A ta mladá bude též jednou tchyně a uvidí .

Jsem dvojnásobná tchyně a ještě od narození blondýna. To na vysvětlenou. Moje tchyně je moc hodná a já se snažím mladým do ničeho nekecat! A vychází to. Víte, že z hlediska jazykozpytného je slovo tchyně spojenina slova tchoř a svině?

Měla jsem moc hodnou tchýni. Do ničeho nám nemluvila, občas pohlídala, prostě normál. Taky se snažím nechat mladé, ať si žijí po svém. Pravda, občas je to těžší, ale musí si to vyřešit oni, ne já.

Souhlasím s Vámi.

Moje tchyně byla ta maminka, která pro svého syna chtěla někoho lepšího a která dělala všechno nejlépe a měla snahu řídit i nás. (Tyto tchyně se asi zasloužily o vznik oněch nepěkných hlášek). To ale jen do té doby než jí její syn, řekl ať se do nás nemotá. Jako babička byla ale k nezaplacení. Já se snažím toho vyvarovat. S dětmi bydlíme všichni v jednom domě, zeťák mi říká křestním jménem, snacha babičko. Když přijdou na poradu, řeknu co si myslím a oni ať se rozhodnou dle svého uvážení. Svoje rady uvádím slovy: "myslím, že" a nebo "možná že" . A jinak slova tchyně/tchán, snacha/zeť se mi vůbec nelíbí.

Hanko a co chuděry blondýny?!

Každopádně je to, Haničko, zajímavé téma. Já jsem žádnou tchýni neměl a i má žena zemřela brzy, takže se tchýní nestala. Já jsem sice tchánem, ale říká se mi prostě Libor. A to bych doporučoval i u žen, samotné slovo tchýně opravdu není zrovna libozvučné...

Jsem dvojnásobná tchýně skoro čtvrt století.Nemám snachy,ale zetě.A velice mě kdysi potěšilo,když jsem seděla v okruhu přátel jednoho z nich a on mě všem představil se slovy "To je moje panímáma"!!! Znělo to velice mile a příjemně...Má babička narozená v předminulém století mi kdysi říkávala-pamatuj si,že v očích jiných jsou tchýně vždycky hrozné!!! Ale jako babičky jsou zlato!!! Tato její slova mám vŕyta v paměti,protože mají dle mého názoru v sobě veliké moudro !!!

Jsem tak mírumilovný člověk, toleruji, nevnucuji se, jsem upřímná a nemám žádný problém se zeťáky a se snachami. Máme své domácnosti , je mi spíš líto, že nejsou blíž. Asi to vzniklo, když musely rodiny žít v malých bytech dohromady. Např. Homolkovi..Ta scéna, kdo jevíc - matka nebo manželka :-) Vtipy o nich jsou opravdu nevybíravé....