Mátohy velkoměsta
Ilustrační foto: pixabay.com

Mátohy velkoměsta

3. 9. 2016

(sonet o feťácích)

 

Tak jak rok může být dlouhý,

nesplatí nikdy věčný dluh,

za každý peníz – úsměv pouhý,

ale v srdci… strašný puch.

 

V něm se prohánějí touhy

i letmý odlesk černých tuch,

v něm plavou všežeroucí louhy

a svět se mění v mrtvý luh.

 

Kdo pro koho je věčný slouha,

když oni věří v barvu duhy,

však skutečnost má barvu tuhy?

 

A kdo se nocmi mlčky plouhá,

na pažích má modré pruhy

a pod očima kruhy?

 

 

Moje poezie
Hodnocení:
(5 b. / 2 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Ilona Erika Kolář
Na mě to působí moc pesimisticky.
Anna Čípová
Smutné, ale hodně reálné.
Karel Boháček
Je to velmi zajímavé a mně se to líbí .
Zuzana Pivcová
Aha, to je ten Váš slíbený sonet, v němž přitvrdíte. Forma sonetu je dokonalá a Petrarca žil v jiné době a tomu odpovídala i jeho tematika. Tahle je hodně dnešní a nelze se jí občas vyhnout, zvláště u nás ve velkoměstě.
Jana Šenbergerová
Nejen veselé a krásné věci nás obklopují. Život má mnoho podob a tváří. Pěkné, i když to není můj šálek čehokoliv.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.