Prázdniny pro kočku(-y)

Těm, kteří o mně ještě ze stránek i60 nevědí, se musím představit. Jmenuji se Čertík, ale jsem spíš Čert - vzhledem i svým projevem. Je mi asi 13 nebo 14 roků - nevím, u původních majitelů jsem se nenaučil počítat.
Se svou nynější paničkou bydlím už přes 10 let a se mnou tam bydlí i dva kamarádi. Nadě bylo 18 roků, ale je pořád ještě bystrá a pohyblivá. Klidně vyskočí na prolézadlo, a když chce ukrást něco dobrého k snědku - což umí znamenitě -, přeskočí ze stolu na kuchyňskou linku, která je téměř půldruhého metru vzdálená. Dříve ulovila i myši, letos jen velikého komára. Asi jí chutnal, to však neprozradila.  Míša je sedmnáctiletý kartouzský "šlechtic", pro svůj původ ale není vůbec nafoukaný. Miluje pohodu, ale když mě nebo Naďu někdo pohladí, žárlí a hned si přiběhne také pro pohlazení. Když má dobrou náladu, začne si hrát, jako když byl kotě.

Každé prázdniny trávíme na chalupě. Moc se nám líbí velké místnosti, jaké v paneláku nejsou. Zavřené dveře mě neodradí, jen ty vchodové jsou na mne moc těžké (panička říká: naštěstí, já říkám: škoda). Ven můžu jen na chvilku a v doprovodu lidí. Prý je tam nebezpečno - pes, který není právě přítelem kocourů, za plotem hned auta, cizí lidé a blízko les. Abych se nenudil, provádím různé čertoviny - prolézám skříňky zevnitř i nahoře až u stropu, projdu se po garnýži a provokuji kamarády. Míša většinou začne nadávat, ale vzápětí uteče, od Nadi jsem nedávno dostal pořádně přes ucho - ještě teď mám na něm stroupek.

Ale, víte, co? Podívejte se na několik našich fotek, ať vidíte, že i prázdniny pro kočku, tedy pro kočky, stály za to.