Stalking
Ilustrační foto: Zdenka Žichovská

Stalking

12. 9. 2016

Ráda trávím čas na naší chalupě v malinké vesničce s pár obydlenými domy. Je tam nádherná příroda, veliká rozsáhlá zahrada, mnoho ovoce a spousta ptactva. Sedávám na verandě mezi domkem a srubem a kochám se pohledem do všech světových stran. Odpočívám.

Dnes ráno je  něco jinak, něco mě ruší, bere mi klid. Poprvé jsem si tě všimla. Krčil ses v keři dřišťálu. Nepropadám panice, nechci tě provokovat, nechci, aby sis všiml mé nervozity. Popadnu tašku a spěchám úvozovou kamenitou cestou mezi podmítnutými poli do Měníka k pekaři. Ohlédnu se k lesu. Ano, jsi tam a sleduješ můj spěch.  Prý přicházíš právě od lesa, ale včera si tě všiml pan soused u studánky u vrbiček. Povídali jsme si o tobě. Musíme se mít napozoru!

Večer nesedím venku dlouho, dříve se stmívá. Zamykám se a zavírám okna v přízemí. Ochladilo se. I paní farmářka nechala koťátkům otevřený přístěnek a vypustila  navolno psy. S každým závanem větru se rozštěkali. Konečně je ráno. Rozpačité, mlhavé. Bojím se, že si tě včas v tom oparu nevšimnu. Vím, že jsi blízko. Cítím to v kostech. Na polehlé trávě jsou zřejmé tvé stopy. Nevidím do hustých tújí, jen jejich vršky se lehce pohybují ve větru. Z břízy za plotem se snesly k zemi žluté listy. Je zvláštní ticho. Jsi tady. Vím to. Vyplašil jsi mé miláčky ptáčky, odletěli pryč.

Sláva, sluníčko prozářilo každý kout. Sklízím ostružiny, občas se rozhlédnu, vyděsí mě padající jablko. Vnímám temné bzučení sršňí, jsme spolu v pohodě, a přemýšlím, že zítra odjedu. Usadil se mi v duši neklid. Jsi tady a máš navrch! S večerem se  do zahrady vkrádá mlha,právě od lesa, a s šerem jsou podivné zvuky zřetelnější. Vítr se snaží. Kde máš asi domov, ty pronásledovateli! Už aby bylo zase ráno!

Dveře dlouze zavrzají, jak pomalu vycházím z domku v úplném úžasu. Jsi tu. Jsi tak blízko. Hledíš na mne svým drzým vyzývavým širokým pohledem. Jsi nádherný, vím, je tvůj čas. Tak vítej,...podzime.

 

 

 

Můj příběh příroda
Hodnocení:
(5 b. / 24 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eva Mužíková
Lidmilo, nebudu psát, že jsem si myslela, že z křoví vyleze pán s rozepnutým kabátem. ALE napínala jsi mne hezky, podzim bych také nečekala. Máš dar pro barvité vylíčení krás přírody a to jen tak někdo nedokáže. Díky
Alena Vávrová
Jj, ale ještě je stále září, a to je jaro podzimu, a slunce hřeje, jak v plném létě ... až na ty už někdy chladné večery, noci a mlhavá rána...ale mám ho taky ráda.
Zuzana Pivcová
Já jsem si nemyslela, že to bude nějaký úchyl, ale podzim mě taky nenapadl. Pěkný personifikovaný nápad!
Eva Balúchová
Tys mě tedy dostala!Čekala jsem kohokoliv,ale podzim né.Ale článeček je moc hezky napsaný,potěšil mě,díky.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.