Ilustrační foto: autorka

Tancovačka

18. 9. 2016

Můj příběh vzpomínky

Autor: Dagmar Tatoušková

Hodnocení:

(5 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Zuzana Pivcová 18.9.2016 19:07

Moc hezká vzpomínka. A současnost, kterou Vám v rámci možností přeji.

Naděžda Špásová 18.9.2016 18:28

Dagmaro, moc hezky napsané. Taky jsem měla zelené plesovky, dokonce vlastnoručně ušité. Život tropí hlouposti a vaše skončila šťastně, i když bohužel ne tak dlouho, jak by jste si oba dva zasloužili. Přeji vám hodně radostí se svými dětmi. *****

Jarmila Komberec Jakubcová 18.9.2016 18:01

Krásný ale smutný konec příběhu- Miluji zelenou barvu a měla jsem jednou na plesu podobně zelené dlouhé šaty.

Alena Várošová 18.9.2016 15:39

Moc pěkný článek a zároveň Váš osud paní Dagmar. i když ten druhý spodní odstavec je smutný o to lepší se čte ten poslední odstavec.Přeji Vám hodně pohody.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak jsem se opila s Karlem Gottem

Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou kariéru rozjetou na plný koule, já tu svoji teprve budovala.

Zuzana Zajícová

Škola hrou - před 60 lety

V roce 1961 jsem nastoupila do 1.třídy ZDŠ v Čížové u Písku. Do školy chodily nejen děti z Čížové, ale také z okolních vesnic - Bošovic, Císadlovic, Zlivic, Krašovic, Topělce, Křešic, Nové Vsi a snad i Pamětic, zpočátku pěšky, později autobusem.

Hana Píchová

Jak jsem ztratila svou malou sestřičku

Neděste se, nepřišla jsem o ni... i když stát se to nakonec i mohlo. K stáru se člověku vybavují…

Jana Hošková

Oživení vzpomínek

S kamarádem brázdíme okolní hory. Vždy si z cesty přivezeme pěkné zážitky. Také jsme obohaceni setkáním se zajímavými lidmi, které potkáme. Naše túry se táhnou většinou kolem 20 km, i když bylo i 30 km.

Jindřich Berka

V polobotkách do zasněženého Kořenova aneb Neopouštějte svá zavazadla

Bylo to již dávno, kdy jsem dostala poukaz ROH pro dva do Krkonoš, do chaty Zvonička v Kořenově. Vypravili jsme se s krosnou na zádech a běžkami. Na poukazu jsme měli popsánu cestu, jak se tam dostat. Choulila se u lesa a asi o 100 metrů výše než vlaková stanice.

Libuše Juráčková