Karel

Moc smutné, škoda každého života. Dnes se nedá téměř nikomu důvěřovat.

Nechápu všechny, co důvěřivě posílají peníze neznámým lidem... Ale po prozření si brát život? Smutné...

Romane, máte pravdu, stejně jsme někdy zbytečně a ne na místě důvěřivý. Člověk věří, protože ho někdy opravdu ani v duchu nenapadne, že jsou mezi námi takové bestie. Kdyby v každém tu bestii viděl, tak snad nestojí za to žít. Bohužel !!!

Každý z nás, a to ruku na srdce, v životě udělá něco, či se zachová tak, že to jiní lidé z doslechu či vyprávění nechápou proč se to stalo. Oni by to nikdy, neudělali, nechápou to proč, a při tom možná v životě udělají či udělali daleko větší... Do duše druhého nikdo nikdy nevidí. To je jako internet. Píšeme si s druhými, svěřujeme se, a při tom se třeba známe jen fotek a písmenek. Ale například... Je ta fotka doopravdy toho kdo nám píše? Kdo je na konci druhé strany? Žena či muž... nebo nezletilá parta co se takto baví? Nebo dokonce manžel, pod jiným jménem aby z nás vytáhl co ho zajímá? A jak se někdy lidé svěřují...

Mám stejný názor jako paní Šimková. Nechápu, jak někdo může tak bezmezně věřit někomu, koho vůbec nezná a nikdy ho neviděl?

Jojo, lidi jsou různí a dovnitř vidět není

Bohužel se takové situace opravdu stávají. je to smutné, hezky a citlivě napsané.

Chtěla jsem napsat - opravdu zamávat a ne zatočit, sorry.

Romane, tohle se ti povedlo. Ten konec jsem tušila. Škoda, že neměl Karel odvahu s tím grázlem zatočit, ale zklamání s námi někdy dokáže opravdu zatočit. Máš to zase za 5*****.

Smutné, ale ze života....bohužel